„Varianty pro výstavbu spalovny se nabízejí v Jihlavě a opodstatnění by měla také ve Žďáře nad Sázavou. Vybrané lokality připadají v úvahu z hlediska využití tepla vzniklého při spalování odpadů,“ potvrdil záměr krajský radní pro oblast informatiky, životního prostředí a územního plánování Zdeněk Ryšavý (ČSSD) s tím, že otázka, kde spalovna bude stát, je stále otevřená.

Proč padla volba právě na Žďár? Podle Ryšavého by mohlo mít zařízení v okresním městě paradoxně zásadní vliv na zlepšení ovzduší v něm, neboť současně využívaná energetická jednotka je založena na spalování hnědého uhlí a má výrazně vyšší emise škodlivin než limity a skutečné hodnoty pro plánovanou spalovnu odpadů.

Souhlas samospráv

„V tomto případě by spalovna nahradila stávající zdroj znečištění ovzduší, který má mnohem horší kvalitu a je umístěn na okraji města v průmyslové zóně,“ sdělil Ryšavý.

Kapacita spalovny je prozatím stanovena na 150 tisíc tun odpadků ročně, přičemž doposud není známa konkrétní technologie a projekt, který se bude těmito provozními detaily zabývat. Náklady by se měly pohybovat dle prvních odhadů mezi dvěma až čtyřmi miliardami korun.

Pokud půjde vše podle harmonogramu a bez větších komplikací, spuštění provozu energetického zdroje využívajícího směsný odpad je na Vysočině v plánu v letech 2016 až 2017. Jak poukázal krajský radní, ovšem jen se souhlasem místních samospráv.

„Otázku stavby spalovny ve Žďáře nad Sázavou jsme do dnešního dne nijak a nikde oficiálně neprojednávali. K této problematice tedy nemohu vyslovit postoj města. V každém případě nás určitě začátkem nového kalendářního roku čekají nejrůznější schůzky a veřejná setkání, kterých se samozřejmě zúčastní pozvaní odborníci a vysvětlí všem zájemcům, jak spalovna funguje a co by znamenalo mít toto zařízení na území města,” nechal se slyšet žďárský místostarosta Jaromír Brychta (ODS). Jak připustil, poté bude potřeba souhlasu místních obyvatel v referendu.