„Vyzkoušel jsem si sám vykovat pár hřebíků. Nadchlo mě to a v tu chvíli jsem věděl, že se chci kovářství pořádně věnovat,“ vzpomíná na tehdejší pocity Popela. K prvnímu kovářskému dílu z jeho rukou vedla ale dlouhá cesta. „Vůbec jsem o tom řemeslu tehdy nic nevěděl. Do roku 2015 jsem se o něj nijak nezajímal. Ale pak jsem si začal zjišťovat víc. Pomohlo mi i to, co jsem se dozvěděl od čertů,“ prozrazuje po osmi letech kovář. Čerti byli totiž studenty oboru uměleckého kovářství ze Světlé nad Sázavou a popostrčili Popelu k tomu, aby sám začal obor studovat.
Na škole se Tomáš Popela učil navázat za řemeslo, které má tradici několik staletí. Za tu dobu se kovářství proměnilo. „Kdybych se vrátil do středověku a začal kovat, tak poznají, že je něco jinak. Postupy byly tehdy jiné a měl bych se tehdy co přiučit. To, kde si dnes pomáháme elektřinou nebo moderními nástroji, tak oni museli zvládnout všechno ručně a sami. Musím před našimi předky a jejich schopnostmi smeknout,“ přibližuje muž rozdíly mezi současností a minulostí.
play_fill
Kovářství ho uhranulo natolik, že kvůli němu nakonec opustil i své původní zaměstnání. Před tím se živil jako elektrikář. „Z koníčku se postupně stalo zaměstnání. Nešlo se věnovat obojímu. A kovářství má duši. Je fascinující sledovat, jak se postupně z hroudy kovu stane nějaký výrobek. Ať už jsou to mříže, panty nebo prsteny. Jen za pomoci kladiva, kovadliny a ohně. V každém železe se skrývá něco pěkného,“ vysvětluje Popela, co ho tolik oslovilo.
Ačkoli už se svým uměním živí, sám pro sebe téměř netvoří. „Je to přesně tak, jak se říká. Kovářova kobyla chodí bosa. Ale něco si vytvářím. Třeba panty mám doma své,“ říká žďárský kovář. Ten má i po osmi letech cíle, který si zatím nesplnil. „Svou dílnu už mám a daří se mi v ní. Chtěl bych se ale více zaměřit na kovářské soutěže. Hlavně na zahraniční akce,“ předesílá Tomáš Popela.
Kovář Tomáš Popela
O kovařinu se zajímá od roku 2015.
V roce 2017 začal studovat obor umělecký kovář ve Světlé nad Sázavou.
Obor úspěšně ukončil v roce 2019.
Dříve se živil jako elektrikář, ale nakonec se začal naplno věnovat kovářství.
