Součástí aljašského Národního parku Denali je nejvyšší hora Severní Ameriky McKinley. Je jedním z osmi vrcholů, které musí horolezec zlézt, aby získal vytouženou Korunu světa.

Kilimandžáro?

Jeden z vrcholků, asijský Mount Everest, už má novoměstský rodák takříkajíc „v kapse", neboť se mu jej podařilo dosáhnout už v roce 1998. „V dubnu nebo v květnu se chystám na Aljašku. Možná ale ještě před tím stihnu Kilimandžáro. Nebo potom Elbrus," uvedl Radek Jaroš.

Už předchozí výstupy na osmitisícové vrcholy stály novoměstského horolezce mnoho sil a také zdravotních problémů. Kvůli omrzlinám přišel dokonce o několik prstů na nohou. Z dalších možných komplikací ale strach nemá. „Nebojím se, určitě to dobře dopadne," pousmál se Radek Jaroš.

V současné době má ale novoměstský rodák, kterému se jako jednomu z mála povedlo vystoupat na čtrnáct nejvyšších vrcholů světa bez použití kyslíkového přístroje, naprosto jiné starosti. „Právě teď přestavuji barák. Je to pakárna, trénovat vůbec nestíhám. Ale zároveň dodělávám novou knížku, která se bude jmenovat K2, poslední klenot mé Koruny Himálaje. A také třídím fotky na nový stolní a nástěnný kalendář," popsal svou současnou každodenní činnost Radek Jaroš.

Nová publikace bude slavnostně pokřtěna už na začátku října v krkonošském horském hotelu Luční bouda. Spolu s ní bude čtenářům také představen pohádkový příběh V lavině, jehož autorkou je dcera slavného horolezce Andrea Jarošová.

„Je to něco mezi Malým princem a Klubem rváčů. Obě knihy společně představíme veřejnosti 3. října. V 16 hodin se bude promítat film Cesta vzhůru, poté bude následovat beseda. A po osmé hodině večerní budu mít přednášku týkající se mé cesty ke Koruně Himálaje," podotkl Radek Jaroš.

O seznámení s novou publikací místního rodáka ale nepřijde ani novoměstské publikum. „Na 9. října je připravena od 15.30 autogramiáda spojená s prodejem knihy v domě U Salvátora. Tam je také stálá výstava mých fotografií," potvrdil Radek Jaroš.

V Novém Městě na Moravě má horolezec ještě další expozici. Velká část exponátů připomínající jeho slavné cesty na vrchol se nachází i v Horáckém muzeu. „Mám pořád spoustu materiálu, který můžu předávat. Rád bych, kdyby se podařilo zajistit trochu větší prostory," nechal se slyšet Radek Jaroš.

Kromě většího místa, kde by mohl prezentovat svou dlouhodobou horolezeckou činnost, by Radek Jaroš viděl v Novém Městě na Moravě velice rád také horolezeckou stěnu, na níž by mohl trénovat nejen on, ale především mladí nadšenci, kterých je v lokalitě díky aktivní činnosti místního horolezeckého oddílu Trip Team, víc, než dost.

„Uvažuje se o stavbě velké sportovní haly a v dnešní době už téměř každá podobná stavba horolezeckou stěnu má. Vzhledem k tomu, že z Nového Města na Moravě pochází dva celkem slušní reprezentanti České republiky v horolezectví, Pavel Jonák a já, tak mám za to, že bychom si zasloužili mít v místě tréninkovou stěnu. Uvítali by ji jistě i jiní," řekl Radek Jaroš.

Lezecká stěna ve Vysočina Areně

Podobné úvahy se v Novém Městě vyskytly už dříve. Horolezecká stěna měla být například součástí právě budovaných Městských lázní.

„Mluvilo se o tom, já jsem to ale nedoporučoval. Jednak kvůli vlhku a pak také kvůli tamnímu prašnému prostředí. Městské lázně se staví poblíž centra města," vysvětlil Radek Jaroš.

Další návrh byl vytvořit tréninkové místo pro horolezce přímo ve Vysočina Areně, venku. „To také nebyl právě nejlepší nápad. Když prší a je okolo deseti stupňů, což v tomto otevřeném prostoru bývá poměrně často, tak by určitě nikdo nelezl. Vlastně by to bylo skoro stejné jako na skalách, takže stěna by byla v podstatě nanic. Horolezecká stěna se nejvíce hodí dovnitř, do sportovní haly," prohlásil Radek Jaroš.