Stejně tak se už několik let hovoří o tom, že most bude opraven. Letos se tak s největší pravděpodobností opravdu stane.

„Rekonstrukce je nezbytně nutná, neboť ta poslední byla provedena v roce 1949,“ zmínil starosta Žďáru nad Sázavou Jaromír Brychta.

Opravu žďárského mostu zařídí stát za vlastní finance. „V letošním roce plánujeme kompletní opravu mostu u zámku ve Žďáře,“ potvrdila Marie Tesařová z krajského Ředitelství silnic a dálnic České republiky.

Dvacet milionů

Opravu mostu ale nelze provést za provozu. „Most bude v určitých chvílích zcela uzavřen, proto dojde k postavení mostního provizoria hned vedle historického mostu,“ uvedla Tesařová.

Po „dočasném“ mostu bude vedena osobní doprava, nákladní bude jezdit po objížďce. „Objížďka povede přes Ždírec nad Doubravou, Českou mez, Přibyslav a Žďár nad Sázavou,“ sdělil Jan Kostečka, vedoucí dopravního inspektorátu ve Žďáře nad Sázavou.

Rekonstrukce mostu začne v březnu. „Práce nelze zahájit dřív, protože kámen je zmrzlý a nedá se s ním nic dělat,“ poznamenala žďárská místostarostka Dagmar Zvěřinová.

Žďárský historický most u zámku by měl být opraven do konce října tohoto roku. Náklady na jeho rekonstrukci přesáhnou 20 milionů korun.

 

Cenné jsou především plastiky

Chátrající barokní most u zámku ve Žďáře, přes který vede silnice první třídy se špatným asfaltovým povrchem, je i přes svůj nynější stav stále chloubou města. Proč? Kvůli sochám čtyř světců z Moravy a čtyř světců z Čech, které se na něm nacházejí.

Tyto plastiky přitom Žďáru patřit neměly. „Ukradl“ je Polné. „V dílně Petra Brandla v Hořicích vzniklo dvanáct soch světců, které putovaly do kostela v Polné. Ale Žďár tyto sochy ukradl,“ řekl Bohuslav Nahodil z turistického informačního centra ve Žďáře nad Sázavou.

Osm plastik zdobí most dodnes. Na jedné straně se nalézají sochy svatých Benedikta, Mikuláše, Jana a Cyrila, na druhé pak světců Bernarda, Vojtěcha, Pavla a Metoděje. Na sedmi z nich vychází letopočet 1761, na soše svatého Metoděje, je vyobrazen rok 1766.

Klenutý most ve Žďáře vznikl v 70. letech 18. století za opata Bernarda Henneta.