„Chodím tudy se psem, ale vypadá to tam teď jak měsíční krajina, jenom holá pláň. Chápu, že se kácejí stromy napadené kůrovcem, které usychají, ale tady plošně padají i zdravé zelené smrky. To mi připadá zbytečné, vždyť tady nezbude vůbec nic,“ vyjádřila se Aneta Sobotková ze Žďáru nad Sázavou.

Odborníci však hovoří o tom, že vlastníci porostů se jen snaží zlikvidovat nahodilou těžbu a předejít dalšímu šíření kůrovce. Pokud by to neudělali, ze zákona by jim navíc hrozily vysoké pokuty.

„Jedná o zpracování nahodilé těžby, tedy nejenom kůrovcem napadených stromů, ale i vývratů, zlomů, stromů nahnutých či jinak staticky větrem poškozených, do kterých kůrovec nalétne, případně už naletuje, a které hrozí pádem. Jsou tedy bezpečnostním rizikem. Tyto stromy jsou laicky opticky zelené, ale i tak jde o nahodilou těžbu, kterou je třeba dle lesního zákona přednostně zpracovat. Pohled je to ale opravdu žalostný. Bohužel stav se bude nadále zhoršovat, probíhá totiž kůrovcová kalamita,“ konstatoval vedoucí odboru životního prostředí žďárského městského úřadu Jaroslav Doubek.

Lesy kolem Staviště byly mimo to vážně poškozeny už před dvěma lety, kdy je nejdříve zdevastovala červnová bouře a poté ještě „dorazila“ říjnová větrná smršť. Tím se lesní porosty ještě více „otevřely“ dalším negativním povětrnostním vlivům. „Porosty mají otevřené porostní stěny, jsou často přeštíhlené a ponechání několika - v tuto chvíli ještě zdravých - stromů by v této situaci vedlo k jejich pádu při nejbližším větru. Část stromů, kterou může laik vnímat jako „zdravou“, je také napadena kůrovcem,“ doplnil Jaroslav Doubek.