Žďárská Knihovna Matěje Josefa Sychry má zatím téměř pět tisíc čtenářů. „Od roku 2000 samozřejmě zaznamenáváme pokles, ale poslední dva roky máme počet čtenářů zhruba stejný, a to jak u dospělých, tak i u dětí,“ uvedla ředitelka knihovny Danuše Štefková.

S mírným odlivem čtenářů se potýká také knihovna ve Velkém Meziříčí. „Čtenářů máme 1860 a zvolna ubývají, což je v dnešní době internetu celkem přirozený a pochopitelný jev,“ konstatovala ředitelka Ivana Vaňková.

Většina knihoven v regionu se přitom snaží přitáhnout čtenáře ke knihám již od raných dětských let pomocí nejrůznějších knihovnických lekcí.
„Samozřejmě se snažíme pořádat různé exkurze a besedy pro děti, jimiž se jim pokoušíme čtení přiblížit. Děti pak třeba samy dovedou do knihovny rodiče s tím, že si chtějí něco půjčit,“ popsla vedoucí novoměstské knihovny Alena Janíčková.

Podobný přístup mají i ostatní knihovny, které si již dávno uvědomily, že půjčování titulů není to jediné, o co by měli klienti zájem. Díky tomu se dnes lze do knihovny zajít podívat na výstavu, poslechnout si koncert, zapsat se na jazykový kurz nebo se zúčastnit zajímavé přednášky či besedy.

Samozřejmostí již je také připojení k internetu, kterým disponují všechny městské knihovny ve žďárském okrese. I zde je však patrný trend postupného rozšiřování internetu do domácností, a tedy i snižující se zájem o internet v knihovnách.

„Prvotní internetový boom, který začal zhruba před pěti lety, už samozřejmě opadl, ale zájem o připojení je stále. Hojně je také využívána rezervace knih a orientace v katalogu přes internet,“ potvrdila Alena Janíčková.

Přestože by se mohlo zdát, že kvůli počítačům, které dnes již lidé mají bezmála v každé domácnosti, usedne ke knize zanedlouho už málokdo, zaměstnanci knihoven se těchto negativních prognóz vůbec neobávají.

„Domnívám se, že knihovny mají čtenářům stále co nabídnout. V dnešní době, kdy ročně vychází zhruba 17 tisíc knih a jejich cena stále roste, zvláště co se týče knih odborných, je pro čtenáře snazší si knihu půjčit, než ji kupovat,“ domnívá se Danuše Štefková ze žďárské knihovny.

-----------------------------------------------

Knihovny slouží již od starověku

Noc s Andersenem je jednou z možností, jak do knihovny nalákat i současné děti.

Počátky knihoven lze vysledovat už ve starověku, mezi nejznámější starověkou knihovnu pravděpodobně patří alexandrijská.

Ve středověku knihovnickou funkci převzaly křesťanské kláštery. První taková klášterní knihovna na území České republiky vznikla v břevnovském klášteře na konci 10. století.

V období vrcholného středověku vznikají v klášterech skriptoria, písařské dílny sloužící k rozmnožování literárních děl. V roce 1348 v souvislosti se vznikem Univerzity Karlovy je založena též první světská knihovna v českých zemích.

Po vynálezu knihtisku dochází v 16. století k vytváření velkého množství knihoven patřících různým šlechtickým a měšťanským rodinám. Na konci 18. století nastává období rušení významného množství klášterů a jejich knihoven, místo toho vznikají knihovny veřejné. wikipedia.cz