A proč zrovna Kutná Hora? „Je pravda, že už je trochu vzdálená žďárskému regionu, ale naše téma se vždy odvíjí od toho, jaký materiál se nám sejde," říká Milan Šustr, spoluautor podobných knih jako je například Nedvědice na starých pohlednicích.

„Tentokrát jsme měli to štěstí, že jsme se setkali s velkým sběratelem pohlednic Kutné Hory Radomilem Šibravou, který měl asi čtyři a půl tisíce obrázků. Nakonec jsme vybrali reprezentativní vzorek dvou set pohlednic," dodal Šustr. Svou roli podle něj sehrálo i to, že se v Kutné Hoře podobně jako ve Žďáře nachází památka UNESCO městská památková rezervace a katedrála Nanebevzetí Panny Marie.

V knize, která s drobnými přestávkami vznikala půldruhého roku, si čtenář prohlédne dobovou Kutnou Horu na pohlednicích, jejichž vydavatelská tradice sahá až 120 let nazpět. V knize může čtenář porovnávat stará zákoutí nebo čelná místa Kutné Hory se současnými fotografiemi.

Na příští rok autoři Kutné Hory plánují vydat podobnou publikaci zaměřenou na Město Žďár. „Bude volně navazovat na starší knihu nazvanou Zámek Žďár a Zelená hora na starých pohlednicích. Jak totiž mnozí vědí, v minulosti byl Žďár nad Sázavou rozdělen na dvě samostatná města. První knihou jsme se věnovali hlavně Zámku Žďár," vysvětlil Milan Šustr.

Kutná Hora na starých pohlednicích vyšla v polničském nakladatelství Tváře, které se teritoriálně zaměřuje především na publikace z Vysočiny. „Mezi současnými novinkami s regionální tematikou je například kniha Legionáři s lipovou ratolestí, která mapuje životní osudy šestnácti prvorepublikových legionářských velitelů narozených na Vysočině," konstatovala za nakladatelství Jitka Průžová.