To by se však brzy mělo změnit. Zástupci Českých drah ve spolupráci s městskou policií a představiteli Žďáru slíbili udělat první kroky, které by měly napomoci ke zlepšení této situace.

Na schůzi, která se konala začátkem ledna v budově žďárského městského úřadu, bylo provozovatelům haly uloženo několik úkolů. Ten nejdůležitější z nich, a to zajištění bezpečnostní agentury, která bude dohlížet na pořádek ve vestibulu, již České dráhy splnily.

„Od pátku 16. ledna na nádraží funguje bezpečnostní agentura a určitě už je znatelné určité zlepšení. Požádali jsme také městské strážníky, zda by sem nemohli častěji zajíždět,“ sdělil přednosta žďárské osobní stanice Jiří Sysel.

Půl dne dohledu

O dohled nad bezpečím a klidem cestujících se stará hlinecká bezpečnostní agentura Fa Fobos Group, což je jiná společnost než ta, která na žďárském vlakovém nádraží působila v zimním období loňského roku.

Pracovníci agentury do nádražní haly docházejí podle potřeby zhruba na půl dne. Bezdomovce a opilce, jež nějakým způsobem obtěžují cestující či budí veřejné pohoršení, mohou tito pracovníci z vestibulu vykázat. Často však výtržníci bývají natolik podnapilí nebo agresivní, že je třeba zavolat na pomoc také policii či záchranku, která potom dopraví opilce na záchytku.

„Jenom za minulý týden jsme měli na nádraží deset zákroků, z toho u tří tam s námi zasahovala státní policie a také rychlá záchranná služba – ta musela celkem tři opilé občany odvézt na záchytku,“ popsal šéf žďárských městských strážníků Martin Kunc.

Zásahy policie

Přestože se situace od 16. ledna tohoto roku znatelně zlepšila, zásahy policie budou zpočátku zřejmě nutné i přes fungování bezpečnostní agentury.

„Začátek bývá vždycky těžký. Nepřizpůsobiví lidé, bezdomovci a opilci si zvykli na nádraží chodit, takže teď bude určitě nějakou chvíli trvat, než zjistí, že už tam být nemohou. V poslední době jsme sice měli zákroků o něco více, ale věřím, že během čtrnácti dnů jich ubyde,“ doufá Martin Kunc.

Policii kvůli problémům v nádražní hale volají obvykle zaměstnanci Českých drah nebo i samotní cestující, kteří bývají často pobudy obtěžováni.

„Jednou se mi stalo, že po mně na nádraží chtěl nějaký očividně dost podnapilý bezdomovec peníze a nedal se nijak odbýt. Musela jsem téměř utéct do nedaleké pekárny,“ popsala svůj zážitek s „obyvatelem“ žďárské nádražní haly čtyřiadvacetiletá Jana Zborníková.

Přestože skupinu stálých výtržníků zdaleka netvoří pouze bezdomovci, na území Žďáru se jich sdružuje kolem deseti až patnácti a většina z nich se schází právě ve vestibulu vlakového nádraží. Ačkoliv v okresním městě funguje právě pro bezdomovce azylový dům, většina lidí bez domova jej odmítá využít.

„Osobně jsem několikrát nabízel některým bezdomovcům ubytování, ale nebyli schopni přijít ani na domluvenou schůzku, natož aby se přizpůsobili nějakému domovnímu řádu. Nechtějí být žádným způsobem spoutaní nebo svázaní jakýmikoliv pravidly,“ potvrzuje Jaromír Brychta, starosta Žďáru nad Sázavou.

Jelikož bývá hala v noci vždy na několik hodin uzavřena, musí si pak bezdomovci v tuto dobu najít jiné útočiště. „Když se nádražní hala na noc uzavře, stahují se, hlavně v těchto zimních měsících, do sklepů bytových domů, které se nacházejí v blízkosti nádraží. Dost často bývají ale vídáni i u polikliniky,“ popsal Josef Brůna, streetworker azylového domu pro bezdomovce.