Například podle bezpečnostního analytika Jana Schneidera z Havlíčkova Brodu je to typický příklad souboje bezvýhradného práva s ohleduplností a zdravým rozumem. Nejzajímavější je paragraf, který upravuje vztahy mezi dopravcem a cestujícím. Do výčtu možných prohřešků, kdy cestující může být vykázán z autobusu nebo vlaku, přibyl nově zápach. Ustanovení zní takto: „Chová se hlučně, reprodukuje hlučně hudbu nebo zpěv nebo používá hlasitě audiovizuální techniku nebo obtěžuje ostatní cestující jiným nevhodným chováním, nebo zápachem.“

S problematickými cestujícími mají bohaté zkušenosti jak průvodčí, tak i řidiči autobusů. „V autobuse s námi občas jezdí opilec a jeden mladý bezdomovec. Oba páchnou tak, že se vedle nich nedá sedět,“ postěžovala si například Petra Sýkorová z Přibyslavska. Nově by podle vyhlášky měl řidič autobusu nebo průvodčí ve vlaku takové lidi požádat, aby si vystoupili. A to je kámen úrazu. Ministerstvo dopravy vyhlášku připravilo, ale potýkat se s problémovými cestujícími budou průvodčí nebo řidiči autobusů. A ti mají už dnes svých starostí dost.

Havlíčkobrodský deník oslovil řidiče autobusu, průvodčí na regionální a rychlíkové trati. "Cestujícího který zapáchá a je špinavý bych z autobusu bez pardonu vykázal, když to umožní zákon," prohlásil řidič autobusu Ivo Pleskač.Průvodčí ve vlacích se o svoje názory podělili, ale jména uvádět odmítli, s tím, že nechtějí mít problémy v práci. Realita je taková, že se ani jeden z nich nepouští s cestujícími do konfliktu když nejde o vážnou věc. Například když cestující nemá jízdenku. „U počítače v kanceláři se to plánuje. Jenže grázlů je čím dál víc. Na dráze zvlášť. Jsme proti nim v podstatě bezbranní. Náš bývalý kolega slušně požádal cestujícího o jízdenku a skončil s rozbitým obličejem,“ vysvětlil jeden z průvodčích, proč se páchnoucím podivínem většina jeho kolegů asi zabývat nebude, zvlášť když má lístek a je potichu..

Bohužel, je to tak, útoků na průvodčí ve vlacích přibývá a některé jsou skutečně brutální. V roce 2010 na trati rychlíku z Prahy do Salcburku cestující bez jízdenky vyrazila průvodčí oko. "Průvodčí podstoupila operaci, ale nakonec o oko přišla," popsala dohru incidentu policejní mluvčí Zuzana Stránská. V roce 2006 evidovaly České dráhy 37 útoků na průvodčí, loni už přes dvě stovky. Jiného průvodčího cestující pokousal, otřesný je i případ znásilnění průvodčí na trati v Ústí nad Labem.

Podle regionální mluvčí Českých drah Gabriely Novotné se průvodčí mohou obrátit na zástupce zákona. „Spolupracujeme s bezpečnostní agenturou, pokud je ve vlaku. Nebo průvodčí do nejbližší stanice zavolá policii, když cestující nedá na domluvu,“ vysvětlila Novotná. Jenže podle Deníkem oslovených průvodčích se v rychlíku policie dočkáte třeba za půl hodiny než vlak zastaví a co mezi tím. „Co s hulvátem? Zamknout do kupé? Hned máte na krku omezení osobní svobody,“ posteskl si průvodčí.

Biti jsou i řidiči autobusů. Řidič autobusu zemřel v Praze po útoku nožem. V Ústí nad Labem cestující řidiče málem utloukli. V Pavlovicích napadli mladíci řidiče bili ho a škrtili. V Plzni zbil cestující řidiče autobusu jen proto, že ho upozornil, že jeho psi mají mít náhubek. Na Vysočině je vcelku klid, cestující podle řidičů společnosti Arriva brblají a nadávají, ale jak dlouho. V Jihlavě napadl opilec řidiče městské hromadné dopravy. „Nejdřív mě napadl slovně, pak i fyzicky,“ postěžoval si zraněný řidič Vladislav Nosek.

„Proč si necháme takové útoky na řidiče líbit,“ zeptal se Filip Vlček z webového portálu pro dopravce.

Paragraf o zápachu popudil i předsedu Asociace pro veřejnou dopravu Rudolfa Mládka.„Je obecně známo, že různí lidé vydávají různé pachy, používají velmi rozdílné kosmetiky a také to, že typ kuchyně, respektive stravování, ovlivňuje celkové aroma. Co jednomu páchne, druhý může vnímat přesně opačně. Kdo tedy v Česku posoudí ‚zapáchajícího cestujícího‘? Kdo určí vylučovací intenzitu zápachu,“ konstatoval Mládek.Podle názoru diskutujících na sociálních sítích může cestující obtěžovat jak zápach bezdomovce, tak i silná voňavka.

Naopak paragraf který v novele vyhlášky umožňuje otylým cestujícím zabrat víc sedadel než jedno je podle diskutujících spíš úsměvný.

Podle bezpečnostního analytika Jana Schneidra je v novele vyhlášky důležité právě formulace může být vyloučen z přepravy. „Otázka posouzení je u všech případů stejná . Kdo posoudí hlučnost, nota bene jiné nevhodné chování. Takže ten zápach je jako možnost, aby se někdo nemohl ohánět tím, že byl z přepravy vyloučen protiprávně. Je to vždy na řidiči nebo průvodčím a na jeho subjektivním posouzení, to se v praxi opravdu nedá jinak dělat,“ podotkl Schneider. Jak dodal, samozřejmě to nevylučuje situace, v nichž se cestující bude cítit ukřivděn, ale je to lepší, než kdyby řidič či průvodčí neměl žádnou pravomoc. Ti musí být pochopitelně proškoleni na nějakých typových situacích, aby dovedli odhadnout, kde jsou meze.

„Je to věčný spor mezi fundamentalistickými zastánci bezvýhradných práv a normálními lidmi, kteří vědí, že práva se vážou na povinnosti, a jednou z nich je brát ohled na druhé, neomezovat jejich práva a svobody, a nechovat se k nim tak, jak by to dotyčný jedinec nerad strpěl vůči sobě, to znamená bez ohledů,“ zdůraznil Schneider.

„Původní vyhláška o přepravě byla po dvaceti letech zastaralá,“ shrnul důvody změn ministr dopravy Karel Havlíček. Podle Gabriely Novotné, regionální mluvčí Českých drah nejde o žádnou převratnou novinku. „Již nyní je možné vykázat takového člověka z vlaku na základě platného zákona. Když znečisťuje ostatní cestující, kupé i další prostory pro cestující svým oděvem nebo svým jednáním,“ ocitovala Novotná příslušný paragraf.

I podle Jana Holuba mluvčího přepravní společnosti Arriva přepravní řád a další předpisy upravující chování cestujících v autobusech i vlacích existují i bez novely vyhlášky dlouhá léta. Arriva provozuje jak vlakovou tak autobusovou dopravu. „Našim ženám i mužům na pozicích řidič nebo stevard dávají předpisy možnosti jak postupovat v různých nelehkých situacích,“ dodal Holub.