Jak vznikl nápad na pořádání truckshow v Šeborově?

S trucky jsme jezdili po podobných akcích po celé České republice, a tak nás jednoho dne napadlo, proč takovouto show neuspořádat také na Vysočině. Jsme fandové nákladních aut, provází nás celý život. Máme s bratrem dva speciálně upravené vozy, s nimiž se zúčastňujeme nejrůznějších srazů, a v rámci truckshow patří naše trucky mezi nejkrásnější.  Dělal jsem na něm po sobotách a nedělích, rok a půl, možná dva roky. V týdnu normálně pracuji, je to koníček.

Řídil jste někdy něco většího?

Tak jsou větší, ale zatím jsem tu možnost neměl. V nákladní dopravě, i s přívěsem, jsou to vlastně největší auta na silnici.

Zpět k truckshow. Proč padla volba právě na malou vesnici Šeborov u Uhřínova?

Hlavním důvodem byl dostatek místa, jenž je na podobné aktivity zapotřebí. Kamarád Pavel Uchytil má v obci farmu včetně sportovního letiště a tak jsme se domluvili a letos je to už 4. ročník. Vypadá to, že zatím nejlepší.

Nejlepší co se týká návštěvnosti i počtu aut?

Minulý rok byl co do počtu aut trochu větší, asi o pět nebo deset aut. Na čtvrtý ročník přijelo 70 registrovaných nákladních vozů. Letos poprvé vyšlo počasí, jinak tři roky nazpět vesměs show doprovázel nějaký déšť, což spoustu lidí odradí, a vůbec sem nepřijdou. Takže panuje velká spokojenost.

Dobrovolný program je obsáhlý. Jak vás napadlo třeba propojit kola s letadly?

Jak jsem řekl, jelikož kousek odtud je letiště, a kamarádi létají, tak jsme to spojili. Pro děti například vyhazují z letadla bonbony. Minulý rok byla i spanilá jízda natočená z letadla, letos bohužel kamarád, který má letadlo a natáčí, je na dovolené. Je to velká škoda, ale nedá se nic dělat.

Spanilá jízda má každoročně stejnou trasu, nebo ji obměňujete?

Je to různé, ale vesměs vždy projíždíme Měřínem, Velkým Meziříčím a k tomu přidáváme okolní obce.

Dejme tomu, že nějaký fanoušek zavítal na show letos počtvrté. Připravili jste pro něho nějakou novinku?

Každý rok se snažíme program trochu rozšiřovat, letos tu stojí poprvé autodrom. Vymýšlíme rovněž nové a nové soutěže, aby příchozí měli odpoledne jak strávit, aby se jim tu líbilo a nenudili se. Musím konstatovat, že to není jednoduché, ale zatím se nám tak nějak daří a všem se, podle mého názoru, akce líbí.

Po organizační stránce to musí být hodně náročné. Kolik lidí pomáhá?

Tři pořadatelé, moderátor, já a další pomocníci, jde zhruba o 10 lidí. O programu se bavíme průběžně po celý rok, když je trochu času, dáme hlavy dohromady, každého něco napadne. Dva měsíce před začátkem akce si to shrneme a samotná příprava pak trvá asi tři dny.

Příští rok je 5. ročník, máte v hlavě už nějaké nápady?

Zatím jsme o tom nepřemýšleli, chceme ale akci zachovat jako tradici. Termín bude zase v červnu, kdy přesně prozatím nevíme.