„Mám ji dva roky. U nás v Chotěboři je kroužek pro děti, kde se králičí hop trénuje, tam jsme spolu začaly chodit. Naučí se to každý králík, ale nejlepší výkony podávají sportovní králíci, tedy potomci těch, kteří už v minulosti složili zkoušky. A Connie sportovní králík je," představila svou svěřenkyni Žaneta Žáková.

Trenéři mají na závodech důležitou funkci, celou trasu absolvují společně se závodníky. A když se králíkům přes překážku nechce, musí jim pomoci. „Zvedneme je, to aby viděli, jak je překážka vysoká. Oni se podívají a pak to přeskočí. Conie zpočátku moc trénovat nechtěla, kousala mě a byla taková netykavka. Ale už se zklidnila, teď jí to jde," pochválila svěřenkyni trenérka.

Ačkoliv spolu obě kamarádky tráví denně spoustu času, bydlení mají každá své. „Connie spí v králíkárně, mít ji doma v posteli, to by taťka asi nezvládl. Jinak jsme ale pořád spolu, chodíme ven, trénujeme," usmála se Žaneta Žáková, která má kromě Conie doma ještě dalšího králíka. Na králičím mase si ale nepochutnává. „Byla jsem sice odmala naučená, že králíci se jí, ale já to nemusím. Pro mě jsou to mazlíci a kámoši a kámoši se přece nejedí," prohlásila chovatelka.

Naprosto jiný názor na pokrmy z králičího masa má další chovatel, který představil králíky ze svého chovu na bohdalovské výstavě. „Doma mám kolem šedesáti králíků, ale nedávám jim jména ani nic podobného. Když je chce člověk pak vyřadit, musí je umět také zabít. Nemůžu každého obrečet, to nejde. Takže králíky jím, ale žádný recept prozradit nemůžu, vaří manželka," uvedl Miroslav Sláma z Poděšína, který chová takzvané velké činčily.

„Tito králíci byli šlechtěni z toho důvodu, aby jejich kožešina nahradila kožešinu činčil, proto to jméno. Jsou mnohem větší než opravdové činčily, jejichž kožešina byla velice drahá právě kvůli tomu, že to jsou velmi malá zvířátka," vysvětlil Miroslav Sláma.

Do Bohdalova zavítaly o víkendu tisíce návštěvníků všech věkových kategorií. A na zvířátka se přišla podívat i sama zvířátka. „Snažíme se naší fenku socializovat. Chceme, aby si zvykla být ve společnosti více zvířat. Zatím reaguje dobře, jen by si chtěla všechno očuchat," řekla majitelka obrovského komondora, pasteveckého psa původem z Maďarska, Nikola Marková.

Návštěvníci si kromě samotné výstavy mohli užít i doprovodný program, jehož součástí byly také farmářské trhy. Několik desítek prodejních stánků bylo obloženo zbožím všeho druhu. Nejvíce pozornosti sklízeli řemeslníci, kteří na místě předváděli svůj um. Nechyběl ani stánek s tradiční prací s ovčí vlnou, kde u kolovrátku překvapivě seděl muž. „Kdysi doma ženy spřádaly a muži tkali. Dnes už na tom nezáleží, všichni dělají všechno. My máme doma manufakturu, v níž se touto činností zabýváme. A každý dělá, co je právě zapotřebí," vysvětlila Marie Čidelská z Kunštátu.