Dobrou zprávou je, že většina fanoušků a ctitelek zdárně přispívá do sbírky pro opuštěné děti, kterou kapela zorganizovala. Čtenáři Deníku se mohli ptát Romana Horkého v on-line rozhovoru Třebíčského deníku. Níže přinášíme jeho výpis.

Jak pokus o rekordní turné zvládáte? Vydržíte do konce?
Je to těžké, zvláště pak v současnosti. Dostal jsem totiž angínu a je těžké zpívat s teplotami a hodně nakřáplým hlasem. Mám strach, aby to neodnesly hlasivky. Pokud nedostane nikdo z nás prasečí chřipku, tak přežijeme.

Prý se celé turné nebudete holit. Je to pravda?
Již padesátý devátý den se neholíme. Byla v kapele uzavřena sázka, že celé turné o 106 se nebudeme holit. Sázka platí i pro techniky a zvukaře. Kdo ji poruší, musí sám koupit karton dvacetileté ballantines. Ten stojí zhruba patnáct tisíc korun, takže se do holení zatím nikomu moc nechce a nikdo nepospíchá.

Jaké máte z turné pocity?
Pocity jsou skvělé vždy na koncertech se skvělou návštěvou. V opačném případě je to boj. Postupem času zjišťuji, že turné má i jiný rozměr lidský, a to proto, že s naším národem to není tak zlé, jak se píše nebo jak to někdy vypadá. Vzhledem k tomu, že většina fanoušků a ctitelek přispívá na Fond ohrožených dětí – Klokánek a kasička pro děti bez domova se hezky plní. Stejně tak i my, jako kapela, dáváme z každého koncertu tisíc korun a každý si může spočítat, kolik toto turné přinese sirotkům.


Ahoj Romane, zajímalo by mě kdo z Vás to turné nejhůř snáší. Jinak přeji aby jste vydrželi, aby Vám to pořád tak pěkně hrálo a aby se Mořská sůl prodávala sama- je fakt dobrá. Zdravím ze Štětí.
Každý den je pro každého jiný. Někdo je unavený více či méně v určitém období. Já jsem měl únavovou krizi mezi 40. a 50. koncertem a teď, když bojuji s angínou, to není až tak hrozné. Jsem rád, že se ti líbí Mořská sůl. Moře je totiž život a sůl je nad zlato.

Ahoj Romišu! Zdravím z Merhautky. Angošku přeléčuj přírodními medikamenty, a drž se i se souborem. :-)
Děkuji Bubáku za pozdrav, léčím se Vincentkou, lehkou Malborkou a dobrou slivovicí.

Zdravím! Byl jste už někdy v Třebíči? A jak se vám tady líbí?
Ano jsem tady po tisící. Mám tu skvělé přátele, miluju Třebíč, je to jedno z nejhezčích měst v Evropě a nejen proto, že je krásné, má skvělou polohu, ale také v něm žijí skvělí lidé. Navíc se ve Starči v roce 1906 narodila moje babička Božena Svobodová - Horká.

Chtěla jsem jen napsat, že se mi moc líbí ta myšlenka s pomocí Klokánku. Určitě vám za to patří dík. A když jste teď lehce za půlkou turné, jak jste na tom s energií? Chystáte na poslední koncert šňůry něco speciálního?
O Klokánku už jsem hovořil. Nicméně, mělo by být poviností každého umělce, aby pomáhal bližnímu svému a potřebnému, zvláště pak když se jedná o tak veliký projekt jako je sto šesti denní turné. Energie s přicházejícím jarem máme na rozdávání a na posledním koncertě turné dojde za účasti několika lazebnic ke společnému holení našich plnovousů, pochopitelně na pódiu.

Ahoj Romane, zajímalo by mě, proč opustil Kamelot během turné dlouholetý člen Dalibor Klusáček? Díky za odpověď a přeji hodně sil do konce tohoto luxusního turné.
Dalibor Klusáček nebyl členem skupiny. Byl casemanager a lightsmanager. Česky bedňák a příležitostný osvětlovač. A odešel proto, že si neplnil svoje povinosti vyplývající z náročnosti turné. Děkujeme za přání.

Jezdíte ještě na vandry? Na Oslavku?
Jasně. Nedávno jsem byl na čundru v Austrálii a na Oslavku jezdím stále vzhledem k tomu, že v Březníku máme zkušebnu osadní a kapelní a v Mohelně mám chalupu. Tam bývám nešťastnější.

Dobrý den, máte za sebou šestadvacet let hraní, dvacet deset, nespočet koncertů a vaše nejslavnější hity už u táboráků téměř zlidověli. Jste teď už vlastně hrající legendou… Baví vás to pořád stejně jako na začátku? Co je teď jiné? A na které období nejraději vzpomínáte?
Postupem času a doby se eufórie z hudby námi tvořené jistě mění, samozřejmě je tam ohromná chuť hrát a tvořit výjimečné písně, ale zcela nutně se postupem přicházejících let tento pocit otupuje, ale člověk musí chtít tomu nepodlehnout. Každé období, ve kterém jsem hrál, bylo krásné, ale zase bych rád vypíchnul konec osmdesátých let a první polovinu devadesátých. To měla tahle hudba a nejen kameloťácká na růžích ustláno. To byla doba, kdy písně měly smysl, začátek, konec, pointu a nebyly to slátaniny pátých a přesdevátých slov.

Kterou písničku z nového alba máte nejraději?
Nedělám rozdíly mezi novými písněmi, jsou to mé novorozené děti, ale nepatrně musím vypíchnout poslední skladbu z nového alba Mošská sůl Jmenuje se Objímání stromů, napsal jsem ji úplně na závěr natáčení alba a nazpíval společně se svým kamarádem Wabi Daňkem. Také proto, že je to po delším čase poctivá trampská píseň.

Moc Vás zdravím,byla jsem dvakrát na Vašich koncertech v Praze,byli jste v naprosté pohodě a každodenní hraní na Vás nebylo vůbec znát.Jak to všechno zvládáte a jaké máte z turné pocity,plní to Vaše představy?Díky a hodně stěstí.
Pocity jsou skvělé vždy na koncertech se skvělou návštěvou. V opačném případě je to boj. Ale postupem času zjišťuji, že turné má i jiný rozměr lidský, a to proto že s naším národem to není tak zlé, jak se píše nebo jak to někdy vypadá. Vzhledem k tomu, že většina fanoušků a ctitelek přispívá na FOD - Klokánek a kasička pro děti bez domova se hezky plní. Stejně tak i my, jako kapela, dáváme z každého koncertu tisíc korun a každý si může spočítat kolik toto turné přinese sirotkům. Děkuji za otázku.