Kdo Vás ke včelařství přivedl?
Svým způsobem jsem navázal na rodinnou tradici. Otec mé manželky včelařil více než čtyřicet let a mně přišlo líto, aby tato činnost jeho smrtí v našem domě skončila. V součtu se tedy v naší rodině včelaří více než padesát let.

Co vše s sebou obnáší práce se včelami?
S oblibou říkávám, že je to deset měsíců čekání na Něco. To něco jsou dva produkční měsíce, které mohou, ale také nemusí vyjít. Zbylých deset měsíců se včelstva opatrují, léčí a připravují na novou sezónu. Neopomínáme také na propagaci této práce, konáme přednášky pro veřejnost. Samozřejmě musíme najít čas na naše další sebevzdělávání, neboť i tento obor se neustále vyvíjí kupředu.

Existují určité bezpečnostní kritéria, která musí každý včelař při své práci splňovat, aby nedošlo k ohrožení okolí včelami?
V první řadě záleží na umístění stanoviště včel tak, aby v jejich výletová dráha z úlu nezasahovala například do komunikace. Dále bych rád upozornil, že například při rojení včel je de facto nebezpečí nejméně. Je to neznalost lidí, mýtus, že by roj člověka napadl. Rojení je přirozené dělení včelstva, včely před opuštěním úlu nasají med a včela, která je nasátá, nebodá. Jedině, pokud bych ublížil já jí. I pro včelaře tak riziko není vysoké, nicméně používání ochranných pomůcek je vhodné. Jinou situací je, pokud by roj byl na místě delší dobu, v tom případě by si včely své teritorium více bránily a mohlo by dojít k ohrožení. Dnes již však existují chovatelské postupy, jak rojení omezit.

Jaký je postup získávání medu, od prvopočátku až do konce?
Med je živočišný produkt, začíná sběrem nektaru, nebo medovice, což je řídká šťáva, kterou si včely donesou do úlu. Jejím zahušťováním a přidáním enzymů vzniká med. Pokud je čas medobraní a med je vyzrálý, můžeme med odebírat. Plásty se přinesou do včelína, dojde k jejich odvíčkování a odstředěním v medometu se získává med. Přecedí se od zbytků voští, stočí se do větších nádob, čeřením se zbaví pěny a teprve, když je absolutně čistý, plní se do sklenic. Většina medu od zájmových včelařů se následně prodává tzv. „ze dvora“.

Jaké druhy medu existují?
Základní rozlišení medů je do dvou druhů, a to sice na med květový a med medovicový. Květový med je z nektaru květů, kdežto med medovicový je ze šťáv, které vylučují stromy. Medovice může být vypocena samotným stromem, případně působením mšic, červců a jiného hmyzu.

Jaké produkty mohou být z medu vyrobeny?
Nejznámějším produktem vyrobeným z medu je zcela určitě medovina. Vzniká kvašením roztoku z medu a vody. Další použití záleží již na spotřebitelích.

Jaké další produkty můžeme získat z působení včel?
Jsou to produkty přímé a nepřímé. Přímé mimo medu, jsou včelí jed, včelí vosk a mateří kašička. Nepřímé jsou pyl a propolis. Včelí jed se používá jako součást léčiv, na bolesti kloubů apod. Jako terapie může být použito i vpichu žihadlem, ale na tom se již musí podílet lékařský odborník. Mateří kašička je podpůrný, regenerační prostředek, jehož léčivé užití je hrubě všestranné. Dá se zakoupit ve stavu dokonalé upracovanosti, včetně návodu k použití. Včelí vosk se v lékařství běžně využívá při výrobě nejrůznějších mastí. Má také konzervační účinek na kovy, dřevo apod. V historii byl velmi ceněný především na výrobu svíček, což částečně přetrvává i v současnosti, protože je jediným druhem materiálu, který při hoření nevypouští do ovzduší karcinogenní látky. Pyl obsahuje prakticky vše co je potřebné pro život, je mimořádným zdrojem vitamínů, obsahuje i řadu silic a enzymů. Užívá se jako regenerační prostředek například při jaterních problémech. Používají ho také ženy v období přechodu, kdy tlumí problémy s ním spojené, a dále také v kosmetice. Léčebné využití propolisu je téměř nekonečné. Nejčastěji se používá při léčbě povrchových zranění, kdy působí také antibioticky, bakteriostaticky, anesteticky, a tak podobně.

Existuje i v této branži měřítko jakosti a kvality?
Určitě ano. Ne mnoho lidí však ví, že včely umí udělat med vždy kvalitní a čistý, kdy nezáleží na kvalitě životního prostředí, protože dokáží nezdravé a nebezpečné látky odfiltrovat. Ale platí to pouze pro med, ne u dalších produktů. Pak již záleží na včelaři, jak s ním při získávání a zpracování zachází. Určitě by se měli pokaždé používat nové sklenice, nová víčka, apod. Med totiž rád přijímá různé pachy a všechno pak negativně ovlivňuje jeho kvalitu. Kvalitu výrobku si může pohlídat každý spotřebitel, který med od včelaře kupuje, neboť se může nechat pozvat třeba na medobraní a zkontrolovat si postup práce s medem konkrétního včelaře. Sám to svým zákazníkům také nabízím.

Jaký druh medu máte Vy osobně nejraději?
U nás v rodině je to tak, že neustále máme v kuchyni přibližně sedm druhů medu a mohu je dle libosti střídat a také to dělám. Z tohoto důvodu nejsem chuťově výrazně vyhraněný, mám rád všechny druhy.

Můžete přiblížit které druhy to jsou?
Jsou to medy květový a medovicový (v tekutém stavu), med pastovaný nebo medy pastované s rakytníkem, s mátou, s aronií, se zázvorem nebo s meduňkou. Na každý den v týdnu tak vychází jeden druh.

Existují statistiky, jaké jsou počty včelařů a včelstev v České republice v současné době?
V současnosti je u nás přibližně 500 tisíc včelstev, ale bývaly doby, kdy jich bylo až 800 tisíc. Poté však došlo k poklesu a na této hranici se počty zatím víceméně udržují. Já obhospodařuji čtyřicet včelstev, ale se mnou včelaří i můj švagr a ten obhospodařuje dalších čtyřicet. Včelařů je v České republice přibližně 50 tisíc, toto číslo je poměrně stabilní.

Kolik včelařů eviduje základní organizace Nové Město na Moravě?
Naše základní organizace má 130 včelařů. Trend jejich počtu je vzestupný, neubývá nás. Jedním z důvodů je také činnost včelařských kroužků, které máme v naší organizaci tři, což je zřejmě republikový unikát. Většina organizací mívá pouze jediný, nebo žádný. Územně pod naši organizaci spadá oblast od Křižánek po Bobrovou a od Hlinného po Křídla.

Jaký je zájem o včelařství mezi mladší generací?
Zájem mladších ročníků sice není nijak veliký, ale máme už mladé včelaře, kteří prošli kroužkem a mají svá vlastní včelstva. Dále nám přibylo několik začínajících včelařů středního věku, což vylepšilo náš věkový průměr. Mohlo by to být samozřejmě lepší, ale hrozba zániku nám určitě nehrozí.

Je včelařství činností návratnou, nebo spíše jen koníčkem?
Zcela určitě včelařství není činností na zbohatnutí, tedy alespoň co vím. Ale pokud se to dělá trochu pořádně, tak to nemusí být činnost prodělečná. Na prvním místě však musí být především zájem konkrétního jedince. Je to svým způsobem adrenalinové, když kolem úlů člověk prakticky celý rok skáče a pak výsledek nedopadne podle představ. Jedná se o neustálé sledování počasí, včasné chovatelské postupy, ale stačí když se něco udělá špatně a výsledek může být i výrazně jiný než očekávání.

Jak často se s ostatními včelaři scházíte?
Pravidelná setkání máme 2x do roka. Jedná se o zimní výroční schůzi, kde probíhá hodnocení celého roku. Podzimní členská schůze, která bývá v termínu po výstavě, je zaměřena na zhodnocení výstavy, členské náležitosti atd. Každým rokem jezdíme na zájezd, jedná se vždy o návštěvu u nějaké včelařské osobnosti a nebo organizace. Jinak se již scházíme pouze na akcích, které pořádáme.

Jaké propagační akce pořádáte pro vaše zviditelnění?
Naší nejdůležitější akcí je tradiční výstava v kulturním domě v Novém Městě na Moravě, která se koná pravidelně v listopadovém termínu pod názvem Vůně medu. Další akcí jsou Novoměstské slavnosti medu, které se konají poslední srpnový víkend. Potom také účast na novoměstských jarmarcích a v zimě několik přednášek se včelařskou tématikou pro veřejnost. Další akce pořádáme ve spolupráci s Novoměstskými kulturními zařízeními a Horáckým sdružením lidových řemesel.

Zaznamenáváte nějaké problémy týkající se včel, které by vedly ke změně v produkci medu, rizika nemoci či úmrtnosti?
Rizika jsou prakticky pořád. Jsou to rizika zdravotního stavu, proti kterým jsou předepsané metodické postupy, jak postupovat při léčení včelstev, bez tohoto by včely nepřežili. Naše včelstva jsou ale pod stálou veterinární kontrolou. Největším problémem v současné době je roztoč varroa destructor, který napadá včelu ve vývojovém stádiu a včela se rodí postižená, např. s deformací křídel apod. Není pak schopná vykonávat funkce, pro které je nejvíce užitečná. Pokud by se proti této nemoci včas nezakročilo, mohla by zasáhnout celý rod a způsobit včelaři rozsáhlé ztráty.

Z jakých zdrojů je české včelařství financováno?
Odpověď bych rozdělil na dvě části - ohodnocení činnosti včelaře a ohodnocení činnosti včely. Včelař je placen z toho, co utrží za své produkty. Tato částka by mu měla pokrýt náklady se včelařstvím spojené, eventuálně by mu mělo něco zbýt na jeho další rozvoj. Je jenom na něm jak si cení své práce a práce svých včel. U činnosti včel se uvádí, že jedno včelstvo vytvoří hodnoty ve výši přibližně 50 000 Kč za rok. Jsou tím myšleny hodnoty vzniklé opylením hmyzosnubných rostlin. Proti této částce stojí dotace, kterou stát poskytuje na zazimování jednoho včelstva. V letošním roce je to částka 152 Kč. Poměr je tedy 1:333! V letošním roce jsme jako organizace čerpali podporu z krajského úřadu na rozvoj včelařských kroužků, přibližně 130 000 Kč, což byla pomoc dosti výrazná. Naše organizace také dostává každý rok podporu od některých obecních úřadů v regionu i soukromých osob čehož si velmi ceníme a děkujeme za ni.

Co soudíte o kvalitě medu v prodejních sítích, především v souvislosti s dovozem medu ze zahraničí?
Pokud by do procesu medu nevstupovali někteří zpracovatelé, tak by i kvalita cizích medů nebyla špatná. Uvedu to na konkrétním příkladu. Před nedávnem byl v obchodech v Novém Městě na Moravě k dostání akátový med z Maďarska za velmi výhodnou cenu. Akátový med je kvalitní a včelaři i zákazníky ceněný. Později jsem se však ze statistik dozvěděl, že Maďarsko je schopno za rok vyprodukovat asi 11 - 13 tisíc tun medu za rok. Přitom v roce, kdy byl v Novém Městě dostupný, vyvezli medu přes 24 tisíc tun! To samo vypovídá o tom, že med je při dalším zpracování doplňován a nahrazován různými škrobovými sirupy (nebo jinými náhražkami), což výrazným způsobem snižuje jeho kvalitu a zvyšuje zisky obchodníků.

Jaká je situace včelařů a této práce v zahraničí obecně?
Podle zpráv, které mám k dispozici, mají své problémy, které se přímo dotýkají spotřebitelů. Např. Argentina je jedním z největších producentů medu na světě. Existují zde včelařské farmy, které mají třeba 50 tisíc včelstev, zde si nikdo nemůže dovolit nařídit jejich likvidaci například při nákaze morem včelího plodu (jako se to děje u nás). Proto léčí tuto nákazu antibiotiky, což je u nás zakázáno. Med takto léčených včelstev je zatížen zbytky léčiv. Tato praxe se bohužel používá i v některých státech Evropy. Pouze u nás je léčení celostátně koordinované a na celém území se provádí pod veterinárním dozorem. A tím se minimalizuje riziko výskytu zbytků léčiv v medu.

Jaká je podle Vás budoucnost včelařství v České republice?
Přál bych si, aby české včelařství minimálně zůstalo na stejné úrovni organizovanosti a početnosti. Aby starší kolegové měli své nástupce a aby bylo ve včelařství dostatek prostředků na vybavení moderními technologiemi na získávání a zpracování medu. Tím by byl zajištěn další růst kvality českého včelařství tak, aby všichni naši zákazníci byli spokojeni.

----------------

Jiří Zavřel

Narodil se 4. února 1958 a trvale žije v Radešínské Svratce. Včelařství se aktivně věnuje již více než deset let. Členem základní organizace Českého svazu včelařů v Novém Městě na Moravě je od roku 1998. Jejím předsedou je pak od roku 2005.

Tomáš Pohanka