„Naposledy se to stalo v roce 1997 a od té doby chybělo dvakrát jen málo, aby se událost opakovala,“ potvrdil starosta Jimramova Pavel Kalášek.

Přesto městys nemá protipovodňové bariéry. „Vybudování bariér musí předcházet projekt a tomu zase studie. Tu už jsme si nechali vypracovat, nyní jednáme s vlastníky pozemků, které bychom pro stavbu stěn museli zabrat,“ dodal Pavel Kalášek.

Jedním z postižených občanů byl v roce 1997 také Jan Krejčí. „Pokaždé když hodně prší, máme obavy a špatně spíme,“ řekl muž, který žije v domku nedaleko řeky. „Nejen v roce 1997, ale také v roce 2002 se nám voda dostávala studnou na zahradu. Pro jistotu jsme vystěhovali nábytek do patra. Je třeba s tím něco udělat, i za cenu toho, že přijdeme o kus zahrady,“ uvedl Jan Krejčí.

Studie, kterou má nyní radnice k dispozici, počítá s ochranou minimálně před stoletou vodou. Jimramov nyní čeká na podobu krajské studie, která zahrnuje povodí nad městysem.

„Z ní budou patrná řešení, která by měla významně omezit množství vody, která do Jimramova přiteče,“ sdělil Jaroslav Mikyna z krajského úřadu. „Je pravda, že na řece Svratce problémy bývají často. Studii ochrany před povodněmi na území kraje Vysočina, která nám bude do konce května letošního roku zhotovitelem předána, zveřejníme v červnu,“ uvedl Jaroslav Mikyna.

Projektu se ale podle něj musí chopit obec, město nebo správce toku. Kraj má na podporu zpracování projektů v letošním roce vyčleněny pouze dva miliony korun. Městys Jimramov, ale peníze na vybudování bariér nemá. „Z vlastních zdrojů zatím vybudování bariér nejsme schopni financovat,“ potvrdil starosta Pavel Kalášek. Nepomůže ani kraj. „Na realizaci vlastních staveb kraj v tuto chvíli peníze nemá,“ řekl Jaroslav Mikyna.

Budování protipovodňových opatření na nejohroženějších místech tak bude záviset na penězích, které na opatření budou v příštím roce uvolněna ze zdrojů ministerstva zemědělství, které se protipovodňovou problematikou zabývá. Další šancí, nejen pro Jimramov, jsou evropské fondy.