Básník, novinář a divadelní kritik Jiří Mahen jezdil na lyže na Vysočinu jako jeden z prvních. Byl členem brněnského klubu lyžařů a zasloužil se o to, že Brňané objevili krásy zimní Vysočiny a začali sem houfně jezdit, připomíná jednu z mnoha osobností, které pobývaly na Vysočině v letech 1918 až 1948, spisovatelka Věra Rudolfová.

Vysočina se v té době stala rájem umělců i sportovců. Lidé zvučných jmen si její návštěvu rozhodně nechtěli nechat ujít. „A jezdil sem i Karel Divíšek, automobilový závodník, letec a také lyžař. Jezdil i s manželkou a dcerami Ninou a Tamarou,“ pokračovala Věra Rudolfová.

Budova bývalé kotelny šla k zemi.
Na místě někdejší kotelny v Bystřici nad Pernštejnem vznikne nové parkoviště

Lyžování na Vysočině se stalo oblíbenou kratochvílí. Z Brna do Nového Města na Moravě přivážely lyžaře zvláštní lyžařské vlaky. Tak sem zavítal i známý architekt Dušan Jurkovič. Také on si na Novoměstsku zalyžoval.

Ale nebyly to pouze zimní radovánky, které návštěvníky na Vysočinu táhly. Ve třicátých letech minulého století vzniklo u rybníka Medlova rekreační zařízení, které tam nechal vybudovat podnikatel Leoš Stehlík s manželkou. „Maminka učila gymnastiku v Praze a jezdila na letní tábory k Ústí nad Orlicí. Tatínek pocházel odtud, znal krajinu okolo Medlova. A tak si nakonec spolu s maminkou řekli, že by něco podobného mohli udělat taky tady. Vybudovali to, jak se říká, na zelené louce. Nejprve jen menší dřevěnou budovu s několika chatkami, kterou pak postupně nechali přestavět na větší a komfortnější,“ vzpomínaly před pár lety dcery původních majitelů sportovního tábora u rybníka Medlova Aglaia a Nina Stehlíkovy.

Pamětní kniha

Lidé tam jezdili hlavně cvičit a sportovat. K dispozici měli několik hřišť i půjčovnu lodiček. Bydlelo se v chatách i v centrální budově, která nabízela odpočinek a občerstvení po celý rok. „Bylo v ní dvanáct pokojů, hosté se tam mohli ubytovat v létě i v zimě. Mnozí klienti k nám jezdívali pravidelně rok co rok. Jezdívalo hodně architektů, táta architekturu taky studoval, tak měl mezi nimi hodně kamarádů. Ale přijížděli i různí umělci – například Jaroslav Ježek, František Tichý nebo Rafael Kubelík,“ uvedla některá ze slavných jmen Nina Stehlíková.

Pro Jaroslava Ježka byl Medlov nejen místem odpočinku, ale také inspirací. „Složil tam píseň Když jsem kytici vázala,“ potvrdil žďárský historik Miloslav Lopaur.

Terezka je jedenáctiletá slečna. Její pohybový vývoj je však těžce postižený.
Terezce z Velkého Meziříčí pomůže neurorehabilitace. Pojišťovna ji však neplatí

Mnohé návštěvníky připomíná pamětní kniha, do níž hosté zapisovali své pocity a dojmy. Objevují se tam jména Vítězslavy Kaprálové, Bohuslava Martinů, Petra a Jaroslava Křičkových, Vítězslava Nezvala a mnohých dalších osobností české kultury. „Umělců jezdívalo hodně. Třeba malíř Jan Bauch, ten miloval plavbu na kánoi. A vzpomínám si i na jednu historku s Vítězslavem Nezvalem. Bylo to téměř na samém konci války a on se strašně bál Němců. Naše maminka tehdy šila ruskou vlajku, aby měla co vyvěsit, až budeme osvobozeni. Měla ji rozešitou a najednou se objevila vojenská hlídka. Maminka vlajku rychle ukryla do povlečené postele pod povlak peřiny. Hlídka nic nenašla. Tehdy se u nás Vítězslav Nezval na pár dní ubytoval, měl strach, aby jej nezatkli. Tradovalo se o něm, že není moc statečný, spíš naopak. No a maminka ho ubytovala v pokoji, kde ukryla ruskou vlajku. A on pod ní pak několik nocí spal. Kdyby to věděl, tak by tak klidné spaní asi neměl,“ usmívala se při vzpomínce Nina Stehlíková.

„Nejezdili jen umělci, ale také sportovci. Třeba Emil Zátopek s manželkou, kteří k nám přijeli na svatební cestu,“ dodala Aglaia Stehlíková.

Jiráskova Lucerna

Lidé zvučných jmen jezdívali i na další místa na Vysočině. Například ve Sněžném trávil volné chvíle Jan Werich. „A také básníci František Halas a František Hrubín, skladatelé Jan Kubelík a Jaroslav Křička nebo malíři Josef Jambor a Oldřich Blažíček,“ vyjmenoval Miloslav Lopaur.

Alzheimerova choroba. Péče o pacienty. Ilustrační foto
V Novém Městě postaví Pomněnku. Domov pro lidi s Alzheimerovou nemocí

Návštěvníky lákal také vyhlášený hostinec Františka Štastného ve Víru. Zavítal tam Karel Čapek, Petr Bezruč, Alois Mrštík, Eduard Bass, Ema Destinová i Ferdinand Peroutka. „Do Cikánky u Svratky zase přijel spisovatel Alois Jirásek. Tamní pobyt jej inspiroval pro napsání románu Lucerna,“ poznamenal žďárský historik.

Malíř a grafik Josef Váchal se na Vysočinu vypravil spolu s Josefem Portmanem a Annou Mackovou z Litomyšle. Z jeho putování do Žďárských vrchů a zpět v roce 1921 vznikl ilustrovaný cestopis. „Váchal také opakovaně jezdil do Nového Města na Moravě za svým podporovatelem lékárníkem František Medem a kamarádem ze studií na Kalvodově malířské škole Karlem Němcem.“ připomenula Alice Hradilová z novoměstského Horáckého muzea.