Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jediným zachráncem bylo údajně město Přibyslav

Přibyslav – Starou trať jsme nemohli zachránit, i kdybychom se snažili sebevíc, protože městu nepatřila, konstatoval starosta Přibyslavi Jan Štefáček na poslední tiskové konferenci věnované tématu budování cyklostezky z Přibyslavi do obce Sázava u Žďáru.

22.4.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

Jak zdůraznil, mrzí ho stálé připomínky v regionálním i městském zpravodajství, že ze staré trati mohla Přibyslav zachránit aspoň mostní konstrukce. To podle Štefáčka v dané době a situaci nebylo možné.

Mezi schválenými projekty Regionálního operačního pro〜gramu Jihovýchod v oblasti podpory 1.4 je i Cyklostezka Přibyslav – Sázava. Uspěli jsme jako jedni ze dvou z kraje Vysočina z více než tisíce podaných žádostí. To je jistě nesporný úspěch,“ zdůraznil starosta a pokračoval: „Na tomto projektu jsem začal pracovat s inženýrem Wolfgangem Macourkem již v době, kdy probíhalo neférové očerňování firmy SaZ a starostů měst a obcí od Žďáru nad Sázavou po Přibyslav, spojované s takzvanou devastací staré trati,“ upřesnil Štefáček.

Podle jeho slov dostalo město Přibyslav od vlastníka trati nabídku odkoupit ji celou, včetně mostů, nebo nic. Ovšem za finanční částku deset milionů korun, která byla pro městskou pokladnu nedostupná, zvlášť, když se jednalo o trať v havarijním stavu.

Konspirační schůzka

„Proto se v kanceláři starosty města Přibyslav konala takřka konspirativní, médiím i veřejnosti až do této zmínky utajená schůzka starostů měst Přibyslavi, Žďáru nad Sázavou, starostů obcí Hamrů nad Sázavou, Sázavy u Žďáru, Nížkova, Nových Dvorů a technického ředitele firmy SaZ ze Sázavy u Žďáru nad Sázavou. Zde padlo zásadní rozhodnutí o tom, že jediný, kdo může starou trať zachránit formou vybudování cyklostezky a podat žádost do operačního programu, je město Přibyslav,“ sdělil starosta.

Jak zdůraznil, je-li někdo jediný, tak jednat musí. Proto byl vytvořen odborný tým, který celou akci připravil a odborně zpracoval.

Vznikl tak projekt, který nemá daleko k uskutečnění. „Získat příslib peněz je jen první krůček k realizaci. Čeká nás opět velké pracovní nasazení, náročné období výběrových řízení a pak samotná realizace. Půjde-li vše podle projektu, a pokud zajistíme zdroje na spolufinancování a zajistíme výkup pozemků, tak v roce 2011 bude cyklostezka zrealizovaná,“ oznámil starosta.

„Trať je opravdu krásná. Když je sníh, jsou tam i běžkařské stopy. Myslím, že jako cyklostezka bude hojně využívaná,“ říká turista Ladislav Rasocha, který má celé Havlíčkobrodsko křížem krážem prochozené a projeté.

„Rozhodně si myslím, že by byla škoda staré mostky bourat a stavět nové. Určitě tam jsou silné mostní konstrukce, jezdily tady přece vlaky. Kdyby se udělala pořádná zábradlí a zpevnění mostků, myslím, že by to stačilo,“ dodává Rasocha.

Autor: Štěpánka Saadouni

22.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Průvod čertů-krampusů s hrůzostrašně vyhlížejícími maskami se objeví ve Žďáře 25. listopadu. Diváci je uvidí na rychlobruslařském oválu u zimního stadionu.
30

O krampusy je ve Žďáře obrovský zájem, průvod přeložili k zimnímu stadionu

Vedení žďárské radnice chce lidem více zpřístupnit část Sázavy.
6

Bude se po řece plout na lodičkách? Jednání zatím nejsou konkrétní

Vyprávěnky o panence Lence pokřtila i Beata Rajská

Bobrová – Slavnostní křest má za sebou kniha Vyprávěnky o panence Lence, kterou napsal Josef Havlík, čtyřiasedmdesátiletý rodák z Bobrové na Novoměstsku.

Na výživném dluží 200 tisíc korun

Žďár nad Sázavou – Z přečinu zanedbání povinné výživy je podezřelý čtyřicetiletý muž ze Žďáru nad Sázavou.

Jak odpovídali politici ve vysočinském Deník-Busu

Vysočina - Přinášíme vám vyplněný dotazník politických špiček z Vysočiny. Takto politici odpovídali na naše otázky v Deník-Busu před volbami v pátek 13. října. (Pro lepší čitelnost klikněte do grafiky)

Mošt je nejen vitaminovou bombou, ale také základem pro jablečné víno

Habří – Přišel podzim a spolu s ním i sklizeň všeho, co se v našem kraji urodilo. Meruňky a broskve stejně jako hroznové víno se na Vysočině moc často netrhají, zato jablka odedávna byly a dodnes jsou naším nejčastějším ovocem. V Habří, malé vesničce na Bystřicku, se jablka každoročně nejen sbírají a uskladňují, ale také zpracovávají.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení