V souvislosti s kolapsy z veder jich měli od začátku týdne desítky. „Od pondělí do čtvrtka uskutečnili naši záchranáři průměrně 145 výjezdů denně. To je o zhruba třináct procent nad průměrem zbytku roku. Ošetřených pacientů po kolapsu bylo padesát. Další přibližně sedmdesátka výjezdů se týkala stavů jako dušnost či vysoký krevní tlak, tedy potíží, které určitě mohly s vysokými teplotami souviset,“ uvedl mluvčí vysočinských záchranářů Petr Janáček.

Množství kolapsů souvisejících s tropickými teplotami překonává i předchozí roky. „Evidujeme mírný nárůst. V posledním červnovém týdnu předešlého roku jsme ošetřili dvaatřicet takových pacientů, v roce 2020 jich bylo třiatřicet,“ doplnil Janáček.

Ilustrační foto
Pozor na vanilkovou zmrzlinu: kontrolou hygieniků z Vysočiny neprošly dvě ze tří

Nejohroženějšími skupinami jsou tradičně děti a důchodci. Obě věkové kategorie totiž mají sníženou potřebu pít, což vede k dehydrataci a následným zdravotním komplikacím. „Důchodci mají menší potřebu pít. Centrum žízně u nich už není tak citlivé. Také často berou prášky na tlak, které způsobují odčerpání tekutin z cév. Když se k tomu přidá i cukrovka, kvůli níž z těla močí opět vychází více vody, je to problém," uvedla již dříve profesorka patofyziologie z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Anna Vašků.

Příznaků dehydratace je hned několik, například suchá pokožka a lepení se jazyku na patro. „Největší nápovědou je barva moči. Bílá znamená dostatek vody. Žlutá nedostatek," řekl lékař Tomáš Klobas.

Staří lidé by tak v ideálním případě neměli vůbec vycházet během dne z domu, neboť jim hrozí úpal, úžeh a následné zhroucení. Pokud tak učiní, je potřeba dbát na vhodnou pokrývku hlavy, pohybovat se především ve stínu, často si sedat a hodně pít. I když necítí potřebu.

V případě dětí je zodpovědnost za pitný režim na straně rodičů. „V tom může pomoci ovoce. Například meloun mají děti rády, přičemž je osvěžující a plný vody,“ poradila mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová.