„My jsme bydleli v Moravské Svratce. Místu, kde jsme žili, se říkalo Hůra, stávaly tam tři chalupy. Původně byly čtyři, ale jedna shořela. Lidé tam mívali každý své políčko, kde pěstovali brambory, řepu, obilí a další plodiny. V každém stavení byla i hospodářská zvířata – ovce, kozy, krávy. Chybět nemohla ani drůbež, hlavně husy, slepice i krůty. O zvířata a drůbež jsme se staraly zejména my děti. Chodily jsme je krmit a také jsme je vodily i na pastvu,“ vzpomíná na život v Moravské Svratce Jitka Žejdlíková (za svobodna Šulová).

První školní budova byla ve Svratce postavena v roce 1759. „Do školy nás tehdy chodívalo hodně, ve třídě nás bylo okolo třiceti. Do 1. třídy jsme nastoupili ještě do staré budovy v Moravské Svratce. Tam nás učil pan učitel Veselý. Když jsme zlobili, honil nás s dřevěným metrem po třídě. Za trest nás taky tahal za vlasy. Pak postavili novou školu a všichni jsme přešli tam. Chodili jsme také na brigády, vysazovali jsme například stromky v lesní školce,“ připomíná Jitka Žejdlíková.