Velkou šanci na úspěch a obhájení své pozice v Evropském parlamentu má dosavadní europoslanec ze Žďáru nad Sázavou Ivo Strejček (ODS).

Hodláte obhajovat svůj dosavadní post, přičemž podle předběžných předvolebních průzkumů máte velkou šanci na úspěch. Obáváte se nějaké konkrétní konkurence?
O tom, jak velikou šanci na úspěch mám, bych si nedovolil spekulovat. Jednak proto, že ODS ještě svoji kandidátní listinu nesestavila, a jednak proto, že o úspěchu či neúspěchu rozhodnou voliči. Oni jediní budou hodnotit výsledky mé práce. Od jejich vůle se odvine můj případný úspěch či neúspěch. Obavu z žádné konkrétní konkurence nemám. Ne snad proto, že by neexistovala nebo neměla ve svých řadách zajímavé lidi, ale především proto, že chcete-li vyhrát, nesmíte se bát nikoho. Ale že jsem se v evropské a světové politice naučil úctě k politickým oponentům, to ano.

Ačkoliv jste europoslanec i následný kandidát na tento post, máte nějakého favorita? Člověka, o kterém jste přesvědčen, že v Bruselu odvedl kus práce?
Jistě. Z práce mých kolegů si vážím výsledků Hynka Fajmona (ODS) a Jana Březiny (KDU-ČSL). Ten první odvedl hodně práce ve prospěch českých zemědělců, ten druhý ve prospěch ochrany tradičních českých výrobků.

Pokud budete i v dalším období europoslancem, na které problémy se hodláte zaměřit nejdříve?
Současná situace kolem dodávek ruského plynu zřetelně ukázala, jak důležitá je energetická bezpečnost České republiky. Ta nebude existovat sama o sobě, ale pouze v širším rámci evropské spolupráce. Chci se věnovat energetice, podpoře a popularizaci jaderné energetiky, další spolupráci s distributory plynu - což už nyní intenzivně probíhá. Chci pokračovat v obhajobě zájmů českého průmyslu, zejména malého a středního podnikání.

Veřejnost o práci europoslanců příliš neví. Co se děje v Bruselu je vzdálené už vzhledem ke zmatené situaci na české politické scéně, která na sebe strhává veškerou pozornost. Jak by se podle vás dala práce europoslance lidem přiblížit?
Právě zpracovávám inventuru všech činností, které jsem jako europoslanec za pět minulých let udělal. Je příjemné, jak moc toho bylo. Budu pokračovat v pravidelných poslaneckých dnech po celé ČR. Vystupuji na besedách s žáky, studenty i vysokoškoláky různých specializací. Setkávám se s podnikateli, úředníky i normálními lidmi. O své práci i svých názorech pravidelně informuji na svých webových stránkách. Do Bruselu a Štrasburku zvu skupiny lidí – od studentů po seniory. Je jasné, že vždy se dá dělat víc. Pokud by se mi poslanecký mandát podařilo obhájit, určitě chci v tomto stylu pokračovat.

V médiích se nyní „omílá“ sjednocení platů europoslanců s tím, že si ti čeští výrazně polepší. Někdo je pro, jiný proti. Co vy na to?
Nyní platí, že každý europoslanec je placen svým národním parlamentem dle národních zvyklostí. Italský europoslanec bere asi 12 000 eur měsíčně, český něco kolem 2500 eur. Proto se představitelé členských států, ne europoslanci, domluvili na sjednocení platu ve výši asi 7000 eur. Ta debata trvala nějakých osm let. Mně se to, po pravdě řečeno, moc nelíbí. Jednak proto, že se tím ztrácí vazba europoslance na národní parlament, dále proto, že se výše platu příliš vzdaluje národnímu spotřebnímu koši.

Vnímáte tedy „bruselské“ platy jako hrozbu odtržení evropských poslanců od mateřské země. A co závist našich politiků, kteří tak za europoslanci zůstanou finančně daleko vzadu?
Ano, opakuji, že se ztráty vazby na domácí politiku a domácí problémy obávám. Jistě, vše záleží na každém poslanci jednotlivě. Já se ve své práci snažím důsledně řídit tím, o čem si myslím, že je dobré pro moji zemi, co je pro ni prospěšné. Nestojím o to být placen evropskou institucí, stojím o to být kontrolován a placen občany své země. A strach ze závisti domácích politiků? Ne to nemám, v zemi, kde si závidíme i hrušku na stromě, je úplně jedno, zda vám závidí politik nebo váš soused.