Čtěte také:Čtyři žďárské domy půjdou o víkendu k zemi

Obytné budovy na Žižkově ulici nejsou žádnou historickou stavební památkou, ale určité kouzlo minulosti alespoň jeden z nich zaručeně má.

„Zástavba na levé straně silnice vznikla na přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Byly to domky drobných řemeslníků – sedlářů, krejčích, stolařů a dělníků. A v domě č. p. 240, kde ještě v době poměrně nedávné sídlila Společnost historického šermu Flamberg, se narodil právě malíř Anton Johann Ferenz. Byl to významný portrétista brněnského, znojemského a žďárského měšťanstva,“ vysvětlil historik Miloslav Lopaur z Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou.

Malíř se v domě na nynější Žižkově ulici nejen narodil, ale také tu prožil své dětství a mládí. Právě zde se pokoušel o počáteční tahy štětcem a vznikaly zde rovněž první podobizny bohatých žďárských měšťanů. „Jeho otec byl krejčí Josef Ferenz, matka Mariana Chaloupková. Kmotry byli řezník Jan Binko s manželkou Filipínou. Anton Johann Ferenz studoval v Brně a ve Vídni, poté pracoval jako portrétista ve Žďáře, ve Znojmě a v Brně, kde roku 1874 zemřel. Portrétoval nejen bohaté měšťany, ale i průmyslníky, členy nižší šlechty a duchovenstva. A věnoval se i duchovní tématice. Příkladem je třeba dnes již ztracená křížová cesta ze žďárského kostela sv. Prokopa,“ doplnil historik Stanislav Mikule.

Anton Johann Ferenz se v tomto domě narodil 3. června 1801. Je trochu paradoxem, že k dvou set desátému výročí narození umělce bude jeho rodný dům srovnán se zemí. „Bohužel, už dlouhodobě je ve strašném stavu,“ konstatovala senátorka a starostka Žďáru Dagmar Zvěřinová.
Na místě rodného domu Antona Johanna Ferenze a okolostojících tří dalších domů vznikne směrem k řece zelená plocha.