Nad některými současnými zážitky, jak jejími vlastními, tak i některých kolegů, zůstává rozum stát. „Kolegyni přišla na pohotovost paní, která přijela z Německa. Na dveřích čekárny je velká cedule upozorňující na to, že lidé, kteří přijedou z rizikové oblasti, to musí nahlásit telefonicky. Tato dáma ale vlítla rovnou do čekárny a zabušila na dveře ordinace,“ povzdechla si nad bezohledností některých lidí lékařka.

Sama se setkala s případem, kdy muž z Prahy, který byl na Vysočině s rodinou chalupě, vyžadoval vyšetření moči u svého dítěte. To mělo dva dny čtyřicetistupňovou horečku. „Pán byl v karanténě, byl testovaný na koronavirus den předtím. Naštěstí jsme se nakonec nějak domluvili a dítěti jsme moč vyšetřili. Večer mi pak pán ještě volal, že jeho test byl negativní,“ řekla Mátlová.

Podle jejích slov je velmi důležité, aby lidé do ordinací nechodili osobně. „Měli by nám nejprve zavolat. Ordinujeme po telefonu, nic jiného nám nezbývá,“ řekla.

„Místní lidé se ovšem chovají velmi zodpovědně. Nejprve mi zatelefonují, a pokud to jinak nejde, domluvíme se na osobní návštěvě,“ popsala postup lékařka. „Problém je spíš s lidmi, kteří jsou tu na chalupách,“ dodala.

Také jí se dotýká nedostatek ochranných pomůcek. „Každý máme čtyři respirátory, jak lékař, tak i sestra. Na ordinaci jsme taky dostali dvě speciální roušky. Na pohotovosti máme navíc čtyři pláště. Rukavice naštěstí máme, ale chybí nám třeba ochranné brýle. Ty máme na pohotovosti jedny jediné. A v ordinaci žádné,“ postěžovala si dětská doktorka.

Jedno velké plus ale s sebou nová situace přinesla. „Lidé se ohromně semkli. Maminky nám šijí roušky. A studenti ze Žďáru vyrobili všem pediatrům v okrese ochranné štíty. To je ohromné,“ nešetřila pochvalami Eva Mátlová.