Jedná se o zařízení, které bude monitorovat jejich pohyb. Příští rok na jaře, až se tito drobní pěvci vrátí na svá hnízdiště, se ochranáři pokusí opět o jejich odchyt a data z „batůžků“ budou vyhodnocena. Ornitologové by tak mohli konečně zjistit, kde hýli rudí zimují, a jak se na tato místa dostávají.

Právě fakt, že je třeba ptáky po roce znovu odchytit, je důvodem, proč byli geolokátory připevněny na hřbet samců. „Jsou oproti samicím věrnější svému hnízdišti, na něž se poměrně pravidelně vracejí,“ vysvětlil Jaroslav Cepák z Kroužkovací stanice Národního muzea Praha.

Oblíbená lokalita

Devět hýlů rudých, kteří asi třígramové zavazadlo dostali, byli lapeni v oblasti meandrů řeky Svratky u Milov na Novoměstsku. „Tam je jejich hnízdění prokázáno od roku 1988 a v posledních letech jsme tam zaznamenávali vždy kolem deseti hnízdících párů,“ uvedl Jaromír Čejka ze Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Geolokátor byl na záda hýlů upevněn pomocí speciálních teflonovým popruhů, jež byly ptákům provléknuty za nohama. Zařízení, které je patentem švýcarských ornitologů, signál ale jen přijímá a ukládá, nevysílá jej on-line.

Odborníci tedy nebudou během tahu hýlů na zimoviště ještě vědět, kudy si to opeřenci namířili. Vše se dozví koncem května 2012, kdy by se měli, jak ornitologové doufají, vrátit hýli rudí zpět na hnízdiště.

Pokud se jejich odchyt podaří, data z geolokátorů budou stažena, zpracována - a tajemství, kde tito pěvci tráví zimu, bude odhaleno. U hýla rudého totiž jako o jednom z mála stěhovavých ptáků není přesně jasné, kde zimuje.„Domníváme se, že jde o oblast Pákistánu, Indie, ale jistě to nevíme,“ podotkl Jaroslav Cepák. Kromě devíti vyslanců ze Žďárských vrchů dostalo „batůžky“ i jedenáct hýlů ze Šumavy, což je další oblast, kde tito tvorové hnízdí.

Hýl rudý nepatří mezi ptáky, kteří se v Česku vyskytují „odjakživa“. Rozšířili se tam až v 70. letech. V současné době může podle Jaroslava Cepáka na území republiky hnízdit do pěti set párů.