Ještě v pátek byl Jaroš optimistický a na svůj web poslal zprávu: „Dnes jsme vybojovali CII ve výšce 5 930 metrů. Byl to fakt šílenej boj. Zastavila nás trhlina stejně jako s Martinem Koukalem v roce 2001. Nakonec jsme našli po několika hodinách odvahu a most v laviništi. Zítra je šance na vrchol a pořád tam chceme spát. Už jsem tomu skoro nevěřil."

Jenže o den později museli svůj pokus elitní čeští horolezci vzdát. Ocitli se v časové tísni, protože Huascarán byl tréninkem na mytickou K2, která Jarošovi chybí ke zkompletování sbírky Koruna Himálaje. „Museli jsme slanit zpátky do výšky 6 200 metrů, stany jsme navíc měli o sto metrů výše. Je to živá hora, kde je plno trhlin a séraků. Vrchol nebude, zítra ale musíme dolů. K2 se na nás snad těší."

K jihoamerické přípravě měl výhrady, stoprocentní spokojenost tentokrát nepanovala. „Ač jsme se nadřeli, aklimatizace není podle představ. Trápila mě trochu sněžná slepota, naštěstí mi Miska včas půjčil brejle."

Naopak si pochvaloval funkci nohou. Po poslední himálajské výpravě mu totiž omrzly nohy a musel si nechat amputovat několik článků prstů. K2 se pokusí Jaroš zdolat v červenci, první pokus se datuje do roku 2001, pak následovaly tři další.