Sedmé dílo žďárského rodáka má tvar hrocha, který je symbolem tamější restaurace „U Hrocha“. „Práce mi docela hezky utíká, mám teď k ruce tři pomocníky, takže by hroch mohl být do měsíce hotový. Hlavně aby moc nepršelo, to by se pak nepracovalo zrovna dobře,“ řekl Michael Olšiak.

Mezi sochy z jeho dílny patří mamut, kterého neminete při procházce Hamerským vycházkovým okruhem.

Socha koně, který se snaží vytáhnout vůz z bahna v Hamrech nad Sázavou nebo dva metry vysoký Mamlas za Klafarem ve Žďáře nad Sázavou. „Právě Mamlas bylo moje první dílo. Tehdy se mi moc líbilo místo, kde nyní stojí, a napadlo mě, že bych mohl zkusit něco vytvořit. Zavolal jsem všude, kam bylo potřeba, a zanedlouho poté stál Mamlas,“ vysvětlil Michael Olšiak.

Strážce Hamrů K jedné z jeho soch u Hamrů nad Sázavou se dokonce váže pověst. „Chtěli jsme něco k názvu obce, a pak přišel nápad: Hamroň! Vítá všechny návštěvníky Hamrů, kteří k nám přicházejí v dobrém úmyslu od Žďáru nad Sázavou. Je to takové abstraktní pojetí šneka a žáby v jednom. Pokusili jsme se k němu vymyslet zrovna tak abstraktní bajku, která by se časem mohla stát pověstí,“ řekl starosta obce Hamry nad Sázavou Hubert Křesťan.

Sám autor má po dokončení sochy hrocha velké plány. „Pojedu do Itálie a tam se zúčastním Mistrovství světa ve stavění soch z písku. Tak snad se mi podaří uspět,“ usmál se Michael Olšiak.

Lucie Janebová