Co to znamená? Město by mohlo zchátralé hroby opravit podstatně levněji, než kdyby hřbitov byl kulturní památkou.

Dokument zaslaný radnici ministerskými úředníky má ale háček. Podle vyjádření velkomeziříčského starosty Radovana Necida totiž nemá ani formu stanoviska, ani rozhodnutí.

„Byli jsme upozorněni na skutečnost, že sdělení neobsahuje patřičné náležitosti, tudíž jsme ministerstvo požádali, aby nám své stanovisko k celé záležitosti dodalo podle správního řádu,“ vysvětlil kroky radnice Necid.

Na Moránském hřbitově se nachází řada cenných kamenných náhrobků významných občanů z 19. a 20. století a rovněž soubor litinových křížů různých proveniencí. Velká část hrobů je ale neudržovaná, náhrobky poškozené a rozbité, litinové kříže zrezivělé.

Jiné peníze

Jestliže by byl hřbitov prohlášen kulturní památkou, vyšplhala by se cena za rekonstrukci na šest až sedm milionů korun.

Oprava jednoho z jedenadvaceti významných náhrobků by pak podle slov Necida stála sto osmdesát tisíc korun a zrestaurování litinového kříže zhruba sedm až deset tisíc korun. V opačném případě, tedy pokud by se nejednalo o kulturní památku, byly by náklady mnohonásobně nižší.

„Dostáváme se do jiných finančních dimenzí, přičemž po řemeslné stránce by se poškozené části hřbitova, dle mého názoru, opravovaly naprosto stejným způsobem. Obnova jednoho náhrobku by stála třeba deset či dvacet tisíc korun,“ informoval starosta Necid.

Ten zároveň poznamenal, že radní města již odsouhlasili dvousettisícový příspěvek na aktualizaci projektové dokumentace.

Starý hřbitov na Moráni ve Velkém Meziříčí se dochoval ve svém původním půdorysném uspořádání se všemi významnými prvky, které spoluvytvářejí jeho charakter – hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, ohradní zeď s branami, studna, ale i stromořadí při hlavních cestách. Význam hřbitova s jmenovanými atributy přesahuje hranice regionu.

Na hřbitově se nachází řada cenných kamenných náhrobků, ovlivněných klasicismem či historizujícími slohy a dále rozsáhlý soubor litinových náhrobních křížů, jejichž pestrost je v současné době již jen ojedinělá. Rovněž situování předmětného hřbitova v blízkosti centra města je zcela výjimečné.

---------------

Sukno Františka Kallaba z Meziříčí znali v celém Rakousko–Uhersku

Velké Meziříčí – Jedním z významných hrobů na hřbitově na Moráni je hrob s číslem 15. Patří rodině Kallabově.

Ta náleží mezi staré soukenické a podnikatelské rodiny, jejíž členové žili ve Velkém Meziříčí po mnohá generace. Jejich předkové bývali cechmistři. V roce 1846 založil poslední cechmistr František Kallab se svými syny Františkem mladším, Viktorínem, Antonínem, Janem, Benediktem, a později se spolumajitelem stal také Ferdinand, továrnu na sukno.

Brzy se továrna rozrostla do obřích rozměrů se skoro pětistovkou zaměstnanců, a jejich sukno se pro svoji jemnost stalo velmi žádoucím, nejenom na domácím, ale i zahraničím trhu.

Sukno s takto vysokou kvalitou bylo vyváženo po celém Rakousku - Uhersku, nejvíce však do Vídně a k vojsku. V roce 1846 na průmyslové výstavě ve Vídni bylo sukno oceněno bronzovou medailí. Účastnili se i dalších světových výstav, a to v Amsterdamu, opět ve Vídni a nakonec i v Sydney. Vždy sklidili velký úspěch. František Kallab se ve Velkém Meziříčí zasloužil o rozvoj vzdělanosti a její dostupnosti pro chudé žáky tím, že zakládal nadace pro jejich účely.

Hrobka této velkomeziříčské rodiny se nachází ve východní části hřbitova, u obvodní zdi. Původně se kolem hrobky nacházela litinová ohrádka, po které však zbyl dnes jen malý sokl.

Centrálním bodem hrobky je velký podstavec, na kterém se nachází velká litinová socha znázorňující postavu svatého, jak se opírá o kříž. V pravé ruce drží knihu, ze které čte, a levou paži má vztyčenou a ,,hrozí“.

Za impozantní sochou se nachází v oprýskané stěně povětšinou prázdné výklenky, ve kterých bývaly umístněny desky s nacionály zemřelých. Do dnešních dnů se dochovala pouze jedna deska, a to v němčině, na které je napsáno František Kallab s manželkou.

V popředí, tedy před skulpturou, lze na starších fotografiích spatřit šest náhrobků, patřících jednotlivým členům rodiny. Bohužel se dochovaly jen čtyři náhrobky, a z toho tři zůstaly na svém původním místě.

Co se týká podstavce, byl nezpochyby zdoben, dnes je na něm však patrná pouze ozdobná ornamentika v jeho horní části, a dále litinové zbytky po svítidlech. Tyto ozdoby jsou jediné, které se dochovaly, protože jinak je v oprýskaném a polorozbořeném stavu.

LUCIE KUČEROVÁ