„Prvopočátky historie panství Pernštejn lze hledat v období po roce 1208. Tehdy předek pánů erbu zubří hlavy získal rozsáhlé území v povodí řeky Svratky od olomouckého biskupa Roberta Angličana. V té době už zde byla některá sídla založená - Doubravník, Černvír, Čepí… Nicméně teprve s příchodem Štěpána z Medlova počíná plánovitá kolonizace kraje. Jako mocenská centra byly založeny hrady Kámen neboli Zubštejn, Pernštejn, Pyšolec, Aueršperk a kolem nich se postupně formovala poddanská území,“ začíná s popisem historických souvislostí „sběratel“ hraničních i smírčích kamenů Luboš Korbář z Bystřice nad Pernštejnem.

Vyznačování hranic panství hraničními kameny začalo ovšem až v 17 století.

A pokračovalo až do poloviny 19. století. „Nejvíce jich je samozřejmě z mladší doby, konkrétně z fáze vyměřování stabilního katastru mezi roky 1824 až 1840. Až do roku 1596 byl hrad i panství v rukou rodu Pernštejnů. Pro dluhy předchůdců však byl Jan z Pernštejna nucen roku 1596 hrad prodat Pavlu Katharýnovi z Katharu. Od něj ho roku 1604 převzal Adam Lev z Rýzmburka. Po jeho smrti převedla jeho manželka majetek druhým manželstvím do rodu Lichtenštejnů-Kastelkornů,“ vyjmenovává jednotlivé vlastníky panství Luboš Korbář.

„Roku 1710 se majitelem stává František ze Stockammeru, po něm ho v roce 1793 kupuje Ignác Schröffel z Mannsberku. Sňatkem a následným přikoupením poloviny podílu získávají panství s hradem roku 1815 Mitrovští z Nemyšle. Ti ho vlastní až do roku 1945,“ pokračuje.

Přestože patřilo panství pánům z Pernštejna pouze do roku 1596, vyobrazení pernštejnského zubra se překvapivě objevuje i na hraničních kamenech, které byly vytvořeny mnohem později. V době, když už panství dávno vlastnili jiní majitelé. „Po obvodu bývalého panství lze krom „obyčejných“ mezníků najít i historicky cenné hraniční kameny z nedvědického mramoru s datací ze 17. a 18. století. Jsou na nich nejen vyryté znaky HP (Herrschaft Pernstein), ale překvapivě i erbovní znak v té době již vymřelého rodu – zubr. Zdá se tedy, že hlava zubra byla natolik svázána s panstvím a jeho tradicí, že je přenášena i do pozdějších dob víceméně už jako erbovní znak samotného panství Pernštejn,“ poznamenává Luboš Korbář.

Podle jeho slov je možné hraničních kamenů s písmeny HP najít bezpočet. Mnohem vzácnější jsou hraničníky označené zubří hlavou. „Těch jsem zatím v lokalitě od Čtyř Dvorů přes Černovice až k Olší našel okolo deseti. Ale určitě to není konečný počet,“ usmívá se „sběratel“ němých strážců hranic.