Hradní palác je hotov, změny čekají ještě jeho bezprostřední okolí. U zříceniny Zubštejna by v příštích letech mohlo vzniknout takzvané řemeslné předhradí.
V létě kováři a zbrojíří
„Řemeslné předhradí je koncipováno především na zpracování kovů, protože jsme přece jenom stará železářská oblast. Představa je, že by tam vznikly kovárny s ukázkami výroby železa, což znamená nainstalovat tam model menší železářské pece. Byly by tam umístěny kovárny, ve kterých by pracoval kovář, podkovář, zbrojíř a podobně,“ prozradil ředitel muzea v Bystřici nad Pernštejnem Vladimír Cisár.
Zástupci Bystřice nechali vypracovat architektonické studie na přestavbu předhradí. Ty mimo jiné počítají například i s vymístěním stávajícího pomníku Antonína Šťourače, který původně zdobily desky připomínající založení KSČ v okolních vesnicích.
Je navrženo jeho přemístění, tedy samozřejmě ne v jeho současné podobě, na bystřický hřbitov. Pomníček na hřbitově, o kterém se uvažuje, by měl být věnovaný nejenom Štouračovi, ale i dalším válečným odbojářům z Bystřice a jejího okolí.
„Osobně mám averzi vůči likvidování jakýchkoliv pomníků, ale tento je nešťastně situovaný. Stojí uprostřed palouku pod hradem a vůbec se tam nehodí. Navíc je už dávno odstrojený, zmizela hvězda i desky, jsou uloženy v bystřickém muzeu, a mnohým lidem tak pomník jako takový už vůbec nic neřekne,“ objasnil Deníku ředitel muzea Vladimír Cisár.
Řemeslné předhradí by však bylo pouze sezonní záležitostí. „Určitě bychom našli nějaké řemeslníky, kteří by uvítali možnost být přes léto na Zubštejně. Kdybychom to zvládli a vznikly tam kovárny, bylo by skvělé propojit zubštejnské řemeslné předhradí se slévárenským sympoziem, které každoročně pořádáme. Na Zubštejnem by mohly být například řemeslné dny, prostor pro ně by se určitě našel,“ přiblížil Vladimír Cisár.
Bystřičtí si od nového projektu slibují opětné zvýšení návštěvnosti a paradoxně i zvýšenou ochranu této lokality.„Kde je více lidí, tam se vandalům špatně škodí. Ztrácí se anonymita,“ dodal ředitel muzea v Bystřici nad Pernštejnem Vladimír Cisár.
---------------
hrad Zubštejn
– byl vystavěn na přelomu 13. a 14. století
– hrad se pak připomíná roku 1348, kdy však byl pobořený, roku 1351 ho získal markrabě Jan Jindřich a sídlo bylo obnoveno
– roce 1437 se ale opět uvádí jako zpustlý, o něco později ho drželi Pernštejnové, kteří hrad obnovili; později ho opět opustili, protože jako své hlavní sídlo využívali Pernštejn
– hrad zanikl v 16. století a jako pustý se uvádí od roku 1596
HELENA ZELENÁ KRÍŽOVÁ