„Co mělo být objeveno, objeveno bylo," říká Ludvík Belcredi, vedoucí archeologického týmu složeného z pracovníků Moravského zemského muzea v Brně, který výzkum vedl a návštěvníkům odpovídal na jejich otázky spojené s historií hradu i jeho zániku.

Zatímco někteří poslouchali výklad, jiní zase neodolali vůni obilných placek. Mouku na ně si ale museli sami umlít na ručním mlýnku. Kromě prohlídky hradního komplexu a jeho okolí mohli návštěvníci vidět i dokončování archeologických prací. Konkrétně konečnou úpravu terénu po výzkumu v místě někdejšího obranného postavení na terénním hřebeni naproti hradní bráně. Protože tam byla dopadová plocha střel vysílaných při boji obránci hradu, při závěrečném „prosívání" vykopané zeminy s detektorem kovů se mimo hřebíky a keramické střepy objevily i šipky ze samostřílů.

Počátky hradu Skály jsou spojeny se šlechticem Archlebem ze Stařechovic. Po smrti jeho syna Erharta se stal držitelem sídla Puška z Kunštátu, který tam měl loupežnou družinu. Po bitvě po Lipan na hrad přišli husité (sirotci). Jejich hejtman nakonec z hradu odešel, ale posádka nikoliv, proto čeští páni vyslali vojsko, které hrad dobylo a rozvrátilo.