„Himaláje to sice nejsou, ale je dobře, že takové dílo mohlo vzniknout. Určitě je lepší, když budou děti trávit čas tady, než aby seděly u počítače,“ pochválil novinku známý novoměstský horolezec Radek Jaroš.

Ten po doznění písničky předvedl své umění na nejtěžším úseku stěny i přesto, že v současné době dochází na rehabilitaci rukou. Všichni diváci se ale mohli přesvědčit, že má ruce v pořádku. Nejen, že na vrchol stěny hravě vyšplhal, cestu dolů dokonce absolvoval bez použití nohou, za což si vysloužil mohutný potlesk.

Po profesionálovi na stěnu vyrazili členové horolezeckého kroužku, jenž byl ve škole nedávno otevřen a těší se velké oblibě. „Ke skalám mám blízko od dětství, táta je horolezec a občas mě někam vezme. Moc mě to baví, proto jsem se také do kroužku přihlásila,“ říká patnáctiletá Eva Luncarová.

Radek Jaroš aktivitu mladých sportovců oceňuje. „Lezení má tu výhodu, že je to hodně všestranný sport. Hraje tam roli obratnost, orientace, rovnováha a zapojuje se při něm spousta svalových skupin od rukou přes nohy až po břicho,“ vypočítává novoměstský horolezec.

Stěna však nebude sloužit jen dětem z kroužku, mohou ji využívat také ostatní žáci při výuce tělesné výchovy. Časem by měl být rovněž vypracován plán, který novinku zpřístupní veřejnosti.

„Otcem“ projektu je Ivo Šimurda, jeden z učitelů školy, který se sám věnuje horolezectví. Po tříletém úsilí se jemu i škole nakonec podařilo získat dotace z krajského fondu a dary od sponzorů, které pokryly asi třetinu ze dvou set tisíc korun, jež byly na vybudování stěny třeba. Zbytek financí uhradila škola.

Jana Ševčíková