Horka mají každopádně opět střídat silné bouřky. "Ojediněle se při nich mohou objevit také přívalové srážky, kroupy a silný nárazový vítr,“ varoval Pavel Borovička z Českého hydrometeorolo­gického ústavu.

Ve středu Česko zasáhne první fronta, bude tak přibývat oblačnosti, poklesnou i maximální teploty. Naopak od čtvrtku bude mraků opět ubývat, také rtuť v teploměru vystoupá o něco výše. Páteční teploty budou opět přesahovat třicítku. Z horka však mohou přicházet bouřky, hlavně v polovině týdne by je mohly provázet i přívalové deště. „V sobotu se do Česka vrátí další fronta, která s sebou přinese přeháňky a bouřky. Začátek víkendu tak bude ve znamení deště a velké oblačnosti,“ řekl Borovička. Podobné počasí nejspíš vydrží také v neděli.

Příští týden by mělo být polojasno až oblačno, také teploty mírně poklesnou a průměrných 20 až 26 stupňů. Na začátku srpna se pak mírně oteplí, místy se přechodně vrátí třicetistupňová vedra. Spolu s nimi ale meteorologové očekávají opět přeháňky a bouřky. Ty mohou přinést přívalové deště.

Počasí tak bude značně proměnlivé, horka budou střídat bouřky a přívaly deště. Meteorologové to však za zvláštní nepovažují. „Žádná stabilní situace nás v nejbližších dnech nečeká. Bude i nadále hodně teplo, to však bude působit bouřky. Jde o počasí, které je typické pro červen kolem svatého Medarda. Někdy se protáhne až do července, což není až tak neobvyklé,“ prohlásil meteorolog Petr Hofman z Meteopressu.

Jaký bude konec prázdnin, však ještě meteorologové netuší. Český hydrometeorologický ústav zveřejňuje dlouhodobou předpověď maximálně v horizontu třiceti dnů a i u ní ale upozorňuje, že pravděpodobnost je pouhých šedesát procent.

Ani Meteopress se do odhadu delší budoucnosti nepouští. „Byla by to pouhá spekulace,“ nechtěl odhadovat srpnové počasí Hofman.

Na slunce vždy s čepicí či šátkem

Velká horka však spoustě převážně starších lidí způsobují výrazné zdravotní potíže. Pokud mají srdeční problémy, tak pro ně vysoké teploty mohou být smrtelné.

Lékaři proto doporučují, aby lidé kolem poledne omezili pobyt na slunci i aktivity vyžadující nadměrnou fyzickou zátěž. Nezbytné je také nosit sluneční brýle s UV filtrem a hlavu si venku vždy krýt čepicí nebo například šátkem.

Ve vedrech lidské tělo spotřebuje více vody, proto je nutné dodržovat správný pitný režim. „U dospělého člověka to znamená nejméně tři litry vody. Vhodná je obyčejná z kohoutku, dále třeba také polévky nebo mléko. Vyhnout by se lidé měli slazeným nebo soleným vodám, koncentrátům, vodám syceným oxidem uhličitým, nápojům s kofeinem, alkoholu i pivu. Zdánlivě pomáhají, ale ve výsledku minerálovou i vodní rovnováhu organizmu zhoršují,“ radí na svých internetových stránkách pražský praktický lékař Vladimír Kraus.

--------------

Nápoje zdarma nemusí být na pracovišti ani v horku

Porouchaná klimatizace, nefungující větrák a venku horko a úplné bezvětří. Rtuť v teploměru šplhá na slunci k nesnesitelným čtyřiceti stupňům Celsia. Pot stéká po tváři a skrápí klávesnici.

Lékaři v takovém případě doporučují vypít i čtyři litry tekutin denně, navíc pravidelně po celý den. Pokud však děláte například v kanceláři a zapomněli jste si ráno něco k pití koupit, máte smůlu. Zaměstnavatel vám totiž nápoje zajišťovat nemusí.

„Za horko ze slunce zaměstnavatelé neodpovídají, nevyplývají z něj žádné zvláštní povinnosti. Každý člověk musí na své zdraví a správný pitný režim myslet sám,“ upozornila Ariana Lajčíková z odboru hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu.

Nárok na takzvané ochranné nápoje se určuje podle energetického výdeje pracovníka. Pokud není práce náročná na pohyb nebo se vykonává v běžném pracovní prostředí, nemusí zaměstnavatel pití obstarat.

Lidé pracující v kanceláři tak mají smůlu. „Ani kdyby byly čtyřicítky vedra, tak takoví pracující nemají na nápoje od zaměstnavatele nárok. Musí si je zajistit každý sám,“ zdůraznila Lajčíková.

Prostor určený pro práci ale musí být podle vládního nařízení z roku 2007 vždy zásoben pitnou vodou „v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a pro zajištění předlékařské pomoci“. V takovém případě stačí i voda tekoucí z kohoutku.

Pokud je však horko způsobeno používanými technologiemi či pracovním prostředím, zaměstnavateli stejné vládní nařízení ukládá, aby mu ochranné nápoje zajistil. Týká se to trvalé práce venku, pokud teplota vzduchu byť i jednorázově během směny překročí teplotu 26, popřípadě 28 stupňů Celsia, nebo práce v uzavřených prostorách, kde jsou překračovány maximální přípustné teploty.

Přesně je stanovuje tabulka, která je přílohou vládního nařízení, a určuje se podle množství vypocených tekutin. „Nárok na nápoj vzniká, pokud se měřením či výpočtem prokáže, že ztráta tekutin potem a dýcháním je u zaměstnance za osmihodinovou směnu vyšší než 1,25 litru. Náhrada tekutin pak musí odpovídat minimálně sedmdesáti procentům ztracených,“ dodala Lajčíková.

Při extrémních vedrech mají nárok na nápoje zdarma i řidiči nákladních aut, autobusů a drážních vozidel, pokud nemají ve voze klimatizaci.

Alkohol a káva nejsou vhodné

Zaměstnavatelé musí zajistit, aby ochranné nápoje byly snadno dostupné, mohou obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu a musí mít vhodnou teplotu kolem šestnácti stupňů.

„Nevhodné jsou velmi sladké nápoje, káva a nápoje obsahující alkohol. Naopak za vhodné nápoje se považují stolní voda bez bublinek, ovocné a bylinkové čaje, ředěné džusy a ovocné šťávy,“ hodnotí typy nápojů vládní vyhláška.

Kromě nápojů však musí zaměstnavatel udělat také další opatření proti nepříznivým účinkům tepelné zátěže. „Jednak jde o technické úpravy na pracovišti, jako je umožnění větrání, snížení intenzity sálání zdroje tepla, stínění proti slunečnímu záření nebo například instalace chladících panelů. Vhodné jsou také organizační změny, tedy správný režim práce a odpočinku,“ vyjmenovává na svých internetových stránkách ostravská krajská hygienická stanice Moravskoslezské­ho kraje.

Zaměstnanci si však v rámci kolektivní smlouvy mohou dohodnout i jiná opatření a kompenzace při tropických vedrech. Pracovníkům ve venkovních prostorách tak zaměstnavatelé nezřídka dávají kromě povinného ochranného oděvu například také sluneční brýle s UV filtrem. Také ve spoustě kanceláří mají administrativní pracovníci zdarma k dispozici kromě kohoutkové i balenou vodu.

---------------

Jaké počasí můžeme v nejbližších dnech čekat


Středa
Polojasno, postupně od západu převážně oblačno s přeháňkami a bouřkami. Nejnižší noční teploty 19 až 15 °C, nejvyšší denní teploty 24 až 28 °C, na jihovýchodě až 32 °C. Mírný jižní vítr 2 až 6 m/s se bude měnit na západní a v bouřkách přechodně zesílí. UPOZORNĚNÍ: V bouřkách se ojediněle vyskytnou přívalové srážky, kroupy a silný nárazovitý vítr.

Čtvrtek
Skoro jasno až polojasno, na severovýchodě zpočátku oblačno, místy přeháňky, ojediněle i bouřky. Nejnižší noční teploty 20 až 16 °C., na západě Čech kolem 14 °C, nejvyšší denní teploty 25 až 29 °C. Mírný západní až severozápadní vítr 2 až 5 m/s.

Pátek
Polojasno až skoro jasno. K večeru v Čechách od západu přibývání oblačnosti s přeháňkami a bouřkami, ojediněle i s kroupami. Nejnižší noční teploty 17 až 13 °C, nejvyšší denní teploty 27 až 31 °C. Mírný jihovýchodní až jižní vítr 2 až 5 m/s.

Vyhlídka počasí od soboty do úterý:
Zpočátku nejspíš bude oblačno až zataženo s deštěm nebo přeháňkami. Místy bouřky. Postupně oblačno až polojasno a srážky místy. Nejnižší noční teploty v sobotu 20 až 15 °C, v dalších dnech 14 až 9 °C. Nejvyšší denní teploty v sobotu 19 až 23 °C, v dalších dnech postupně 23 až 28 °C.

Úterý až sobota (26.7.)
Střední Evropa bude ležet v oblasti vyššího tlaku vzduchu, která bude ovlivňovat počasí na území ČR. Bude nejspíš polojasno až oblačno, zejména počátkem a koncem období místy dešťové přeháňky a bouřky. Nejvyšší noční teploty 17 až 11 °C. Nejvyšší denní 23 až 29 °C

26.7. – 31.7.
Polojasno až oblačno s občasnými bouřkami, na konci období se bude oteplovat Nejvyšší noční teploty 16 až 10 °C. Nejvyšší denní teploty 20 až 26 °C.

1.8. – 10.8.
Převážně oblačno, přechodně přeháňky s bouřkami Nejvyšší noční teploty 15 až 9 °C. Nejvyšší denní teploty 22 až 28 °C, přechodně i kolem 32 °C.

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav, Meteopress

--------------

Nápoje na pracovišti. Kdo na ně má nárok a kdo ne?

Nárok mají:
Dělníci provádějící výkopové práce, dřevorubci pracující sekerou, kováři, horníci, lidé pracující se sbíječkou, v lomech, kováři, strojaři, pracovníci ve stavebnictví, skláři, pracovníci u vysokých pecí.

Komu zaměstnavatel nápoje na pracovišti zajistit nemusí:
Lidé s minimální pohybovou aktivitou, například pracující v kanceláři, vykonávající kontrolní činnost v dozornách a velínech, psaní na stroji, práce s počítačem či laboratořích

Zaměstnavatel nemusí nápoje zajistit ani řidičům osobních a nákladních aut, traktorů, autobusů, trolejbusů a dalších drážních vozidel za běžných provozních podmínek.

Nárok na takzvaný ochranný nápoj se posuzuje podle množství ztráty tekutin z organizmu pocením a dýcháním. Hygienický limit je 1,25 litru za osmihodinovou směnu. Množství ochranného nápoje musí odpovídat minimálně 70 procentům tekutin ztracených.

Zdroj: Nařízení vlády 361/2007 Sb. stanovujícím podmínky ochrany zdraví při práci