Houbám se růst nechce, protože je na ně moc sucho. „Aby houby začaly růst, je zapotřebí déšť. Fouká vítr, lesy jsou otevřené, takže je to vysušuje,“ uvedla mykoložka Jana Pravcová.

Podle jejích slov je hub teď v lese málo. „Na Žďársku se vyskytují růžovky, babky, panské hřiby, ale je jich opravdu jenom malé množství,“ dodala Pravcová.

Obzvláště špatně jsou na tom hřibovité houby. Těch je v lescíh nejméně. „Našel jsem jenom dva praváky a asi pět podhříbků,“ mluvil o svém úlovku ze žďárských lesů osmadvacetiletý Roman Halamka. A to může mluvit o štěstí. Většina houbařů se v těchto dnech vrací z lesů s prázdným košíkem. Jídla jako praženice nebo smažené houbové řízky patří mezi sezonní pochoutky. „Na praženici si pochutnáme celá rodina,“ potvrdil David Moravec ze Žďáru nad Sázavou. „Letos jsme ji ale zatím neměli, protože hub moc neroste,“ podotkl.

Mnoho lidí houby suší a potom používá do polévek nebo omáček. I když jsou teď houby v odpočinkovém stadiu, některé z těch jedovatých vystrkují kloboučky. Objevují se muchomůrky zelené, které způsobují nejvíce smrtelných otrav, a závojenky olovové. Dávat pozor na to, co sbíráte, je proto nutné neustále.

Většina hledačů hub neexperimentuje s neznámými druhy. „Snažím se sbírat jen ty houby, které znám, proto mi po nich nikdy nebylo špatně,“ doložila šestadvacetiletá Marcela Bezchlebová. Odborníci doporučují procvičovat se v rozeznávání hub, případně si nechat poradit od mykologa.

V kraji Vysočina se houbaři mohou obracet na Mykologickou poradnu v Pelhřimově, která byla otevřena letos v červnu v místním Turistickém informačním centru.