Hlídání přechodů se věnuje přes šest let. „Musím každý den brzy vstávat, abych tu stál, než začnou přicházet děti do školy. Ale problém mi to nedělá. Byl jsem na brzké vstávání zvyklý, už když jsem chodíval do práce,“ vysvětluje dobrovolník.

Děti ho už dobře znají. „Zdraví mě téměř všechny, když mě potkají. Už jsme si na sebe zvykli. Někteří prvňáčci mi dokonce začali říkat dědo. Je milé to od nich slyšet,“ přiznává muž v reflexní vestě a se stopkou v ruce, kterou dopravu řídí.

Jiří Matoušek může auta zastavovat pouze na přechodech. „V zatáčkách a jinde na silnici to mohou dělat pouze policisté. Městští strážníci nám taky občas pomáhají. Je to potřeba, protože doprava ve Žďáře je skutečně hustá,“ hodnotí. Většina řidičů jeho pokyny poslechne. „Kdybych tu nestál, tak auta na přechodu kvůli dětem nezastaví. Navíc často řidiči jezdí nezodpovědně a nedodržují rychlost. A to jezdí v blízkosti škol,“ kritizuje.

V minulosti podle něj situace byla horší. „I proto město začalo hledat dobrovolníky, kteří by si na přechod stoupli. Od té doby se ta situace zlepšila. Býváme tu ráno, odpoledne už ne. To chodí děti ze školy různě. Když je však konec školního roku, tak hlídáme i to, aby se děti v bezpečí dostaly ze školy. Naštěstí jsem nic kritického ještě řešit nemusel,“ dodává důchodce Jiří Matoušek spokojeně.