Sice se už blíží zima, ale na některých místech Vysočiny může být podzim horký. Po více než ročním přešlapování lze totiž opět čekat bouřlivé debaty budování trvalého podzemního úložiště pro tisíce tun vysoce radioaktivního vyhořelého paliva z jaderných elektráren v Dukovanech a v Temelíně. „Rozhodnutí o žádostech o stanovení průzkumného území lze očekávat během několika týdnů," potvrdila Jana Taušová z Ministerstva životního prostředí.

Současná fáze se týká zahájení geologického průzkumu, který by měl zúžit výběr lokalit. Státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů již před lety vytipovala šest míst v zemi. Dvě z nich leží v západních Čechách, další dvě jsou v jižních Čechách, konkrétně na Táborsku a Jindřichohradecku.

Zbývající zvažovaná místa leží na Vysočině. Lokalita s názvem Hrádek zahrnuje masiv vrchu Čeřínek na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska, lokalita Horka se pak rozkládá v okolí Budišova na pomezí Třebíčska a Žďárska.

Jako poslední pak předloni na seznam vytipovaných lokalit přibylo místo s pracovním názvem Kraví hora. To leží na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, na jih od Bystřice nad Pernštejnem na Žďársku.

„Všech sedm žádostí o stanovení průzkumného území se týká pouze první etapy průzkumu tedy vyhledávání. Nejsou zde projektovány žádné vrtné či jiné významné technické práce, ale pouze mapování a povrchová geofyzikální měření. Dopad těchto prací na životní prostředí je minimální," doplnila Jana Taušová.

Co se týče povolení k zahájení geologického průzkumu, vloni v květnu dokonce Kraví hora předběhla všechny ostatní lokality a už zde bylo schváleno takzvané průzkumné území. Proti tomu se však odvolali odpůrci úložiště a ministr později celé řízení vrátil na počátek. Nyní tak lze očekávat, že ministerští úředníci povolí nástup geologů do více oblastí. „Odhaduji, že to bude pro všechny lokality na Vysočině najednou," soudí Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla.

Zpracování žádostí a přípravu geologických prací rozdělila správa úložišť mezi firmu Geomin a státní podnik Diamo. Jeho odštěpný závod Geam provozuje poslední český uranový důl v Rožné na Bystřicku. Důl leží jen několik kilometrů od lokality Kraví hora. „Nyní je vše takříkajíc u ledu, více než rok čekáme na rozhodnutí ministerstva," uvedl náměstek ředitele Geamu Josef Lazárek.

Jen na povrchu

Podle Ivany Škvorové z tiskového odboru Správy úložišť se nyní schvalovací proces týká pouze první ze tří fází geologického průzkumu. „Cílem této etapy je pomocí povrchových geologických prací ověřit celistvost a neporušenost vytipovaných území na lokalitách," vysvětlila.

Po této fázi by měl být počet lokalit zredukován, další by pak představovaly hlubinné vrty, které by měly ověřit geologické podmínky až do kilometrové hloubky. „Získaná data z obou etap poslouží k zodpovědnému doporučení minimálně dvou lokalit, které budou představeny vládě. Toto doporučení bude obsahovat i stanovisko dotčených obcí," doplnila Škvorová.

Nejpodrobnější fáze průzkumu by se pak měla týkat už jen dvou míst. „Finální lokalita bude vybrána pravděpodobně v roce 2025 a úložiště by mělo být podle plánu uvedeno do provozu do roku 2065," uvedla Škvorová.

„Výběr finální lokality se musí uskutečnit ve spolupráci s místními obyvateli. Jak ukazují příklady ze zahraničí, výstavba úložiště může vybranému regionu přinést řadu výhod a pomoci k jeho rozvoji. Ochrana životního prostředí přitom zůstává prioritou," uzavřela Škvorová.

Přestože správci úložišť nabízejí obcím „řadu výhod" a zdůrazňují důraz na ochranu přírody, čeká je podle všeho tuhý odpor obyvatel i ekologických sdružení. „Nemohu samozřejmě předjímat rozhodnutí ministerstva, ale pokud by byly v novém rozhodnutí nedostatky, pak bychom se opět odvolali," uvedl Edvard Sequens z hnutí Calla.

Hlavní výtkou, která aktivisty vedla k odvolání proti původnímu rozhodnutí ministerstva, byla podle Sequense nedostatečně zpracovaná problematika veřejného zájmu. „Nebylo dostatečně zdůvodněno, že průzkum je ve veřejném zájmu, stejně jako je ve veřejném zájmu, aby se týkal tolika lokalit," doplnil.

To, že se na ministerský souhlas s průzkumem čeká více než rok, přičítá Sequens do jisté míry i taktice státních institucí. „Myslím, že chtěli před volbami lidi trochu ukolébat a nyní se to celé opět rozjede," soudí.

Odpor neslábne

S odporem obyvatel se však již správci úložišť setkali. V okolí Rohozné na Jihlavsku a Budišova na Třebíčsku se již lidé vyslovili proti úložišti v referendech, obdobně skončil plebiscit například také v Bukově na Bystřicku.

Lidé se staví proti vzdor skutečnosti, že by byť jen první „nevrtací" fáze geologického průzkumu může do obecních pokladen přinést nezanedbatelné peníze. Správa úložišť nabízí každé z obcí, do jejíhož katastru zvažované lokality zasahují, šestisettisícový základní příspěvek, další peníze se pak vypočítávají z plochy, kterou lokalita zasahuje do katastru.

Nevelký Hodov na Třebíčsku by si tak přišel ročně na bezmála půldruhého milionu, Rohozná na Jihlavsku dokonce na dva a tři čtvrtě milionu nebo Střítež na Žďársku na téměř dva miliony a tři sta tisíc korun.

„Přestože zde lidé s uranem žijí už desítky let, tak jsou nálady stále pro i proti. Je zde řada lidí, kteří zde nic dalšího už nechtějí. My jsme přesvědčení, že úložiště představuje velké riziko a uděláme všechno pro to, aby za našimi doby nic takového nevzniklo," říká Martin Schenk z občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví hora.