„Vstup do manželství je zásadní životní krok, takže se musí prověřit, zda jsou novomanželé připraveni na vše, co je na společné cestě životem potká. Proto jsme pro našeho bratra hasiče Jakuba Nečase a jeho nyní už manželku Ivonu připravili se Sborem dobrovolných hasičů Rokytno svatební zátah," řekla členka zmíněného sboru Lucie Ondrová.

Ženich a nevěsta to neměli právě jednoduché. „Novomanželé si prošli celkem třemi úseky ženich povozil nevěstu na starém dřevěném vozíku, společně zkusili nařezat dřevo tupou pilou a nakonec museli ještě přebalit miminko," popsala Lucie Ondrová.

Samotná příprava na zátah není zrovna jednoduchá. Hasiči musí nejen sepsat veršovaný proslov, ale také sehnat všechny nezbytnosti, které jsou zapotřebí.

„My máme to štěstí, že v jedné chalupě mají téměř vše, co je k zátahu třeba, uschované. Pokaždé si tam zajdeme vypůjčit chomout pro ženicha, vozík a bič pro nevěstu i dřevorubeckou pilu. Panenku, které naplníme plínku hořčicí, pak už není tak těžké někde vypůjčit," uvedl jednatel Sboru dobrovolných hasičů Rokytno Miroslav Lukeš. „Důležité je, aby se do zátahu zapojilo co nejvíce lidí," dodal rokytenský hasič.

Kromě přípravy samotných úkolů je zapotřebí také předem vytipovat správné místo pro zátah. „Musí se vždycky předem zjistit, kudy svatebčané pojedou, a vymyslet, kde se zatáhne. Při dnešním provozu to není zrovna jednoduché," vyjádřil se Lukeš.

Nevěsta s ženichem musí pokaždé splnit několik úkolů. Novomanželé Nečasovi měli štěstí, že ke třem tradičním nepřibyl žádný nový. „Tentokrát nebyl zátah tak dlouhý, protože jsme spěchali na soutěž. Zrovna se to tak nešťastně sešlo. Organizátoři hasičského klání nám ale vyšli vstříc a odpustili nám přítomnost na nástupu, takže jsme nakonec všechno stihli," podotkl Miroslav Lukeš.

Novomanželé to mívají většinou o něco těžší. „Ženich například dostává na nohu železnou kouli. Klíč od ní si musí vykoupit lahví něčeho ostřejšího. Ale až poté, co se pokusí řetěz spojující kouli s poutem upevněným na noze přepilovat pilníkem. Jindy má zase nevěsta za úkol ukrojit krajíc chleba dřevěným nožem. A jednou jsme také jednomu našemu hasičovi odmontovali kola u auta a on je musel namontovat zpět. Nevěsta pak to auto ve svatebních šatech leštila," zavzpomínal Lukeš.

Přestože jindy čeká novomanžele mnohem více povinností, často jsou na ně předem připraveni. „Stává se, že ženich, který ví, že bude muset řezat dřevo, má už v kufru auta připravenu motorovou pilu," prohlásil Lukeš.

Tradice svatebních zátahů se na Novoměstsku drží už řadu let. „Zátahy na svatbách se dělají, co pamatuji, nejméně padesát roků, možná i více. Nezatahují pouze hasiči, ale kdokoliv, kdo se na podobné akci domluví. Třeba fotbalisté," potvrdil Miroslav Lukeš.

A co na tradiční plnění svatebních úkolů říkali novomanželé? „Bylo to skvělé, museli jsme se sice vykoupit několika lahvemi kořalky, s tím jsme ale počítali. A bylo zábavné pozorovat naše kamarády z Brna, kteří něco podobného viděli poprvé v životě. U nich se nic podobného nedělá, byli hodně překvapeni," usmíval se ženich Jakub Nečas.