Protože je dobrovolným hasičem a členem sekce sběratelů hasičů, historii tuzemského bankovnictví od roku 1918 představil na výročním shromáždění okresního sdružení hasičů ve Žďáře nad Sázavou.

Unikátní sbírku domácích platidel sestavil Homola do jedenácti kapitol podle ér všech prezidentů Československé a České republiky. Zastoupen v ní zatím není dvanáctý Miloš Zeman, za jeho „pontifikátu" dosud nebyla žádná nová bankovka vydána. „A pokud se dočkáme eura, vytištěna ani nebude," soudí sběratel.

Sní o originálu

„Nejvíce nových papírových platidel se objevilo za prezidenta Václava Klause. Za jeho hradní dobu vyšla i bankovka v hodnotě pěti tisíc korun. Tak silný papír jsme měli pouze za Masaryka, pak už nikdy, svědčí to o postupné devalvaci našich peněz," říká Homola a jeho úvahu potvrzuje i postupný a definitivní zánik haléřů. Některé bankovky má v originále, jiné jen ve sběratelské kopii. „Kdybych třeba vlastnil Masarykovu pětitisícovku a prodal ji, už bych do smrti k ponku chodit nemusel," směje se truhlář z Laviček.

Sbírání bankovek a nauce o nich se říká notafilie. Pomocnou vědou historickou, která zahrnuje rovněž nauku o platidlech všeobecně, tedy i o bankovkách, se říká numizmatika.

Bankovky nabízejí, na rozdíl od mincí a poštovních známek, díky svým rozměrům mnohem více prostoru pro uplatnění výtvarné tvorby. Některé bankovky jsou pravá umělecká díla, perfektně zrcadlí duch svého času a často byly vytvořeny známými umělci. Například pětisetkoruna z roku 1919 od Alfonse Muchy nebo padesátikoruna z roku 1940 od Maxe Švabinského.

Bankovky často zkrášlují portréty známých osobností z oboru politiky, umění, kultury nebo vědy osobností, jako je například Jan Ámos Komenský, Ema Destinnová, Tomáš Garrigue Masaryk, František Palacký, Božena Němcová, Karel IV. nebo Bedřich Smetana. Každá bankovka je unikát, protože má vlastní sériové číslo, a tak vlastně existuje pouze jednou.

Pro sbírku papírových platidel si numizmatik vyrobil precizní dřevěné rámy, kamarád kovář mu vykoval krásné podnože. Mezi skla vsouvá bankovky, do vysoustružených otvorů mince. Vše to dává vysokou výstavní kulturu a na nevídané typografické úrovni ukazuje bohatou historii československé, respektive české měny a její nenápadný vliv na naše výtvarné cítění. Vždyť tyto více či méně kryté „obrázky" bereme do rukou každý den.

Miroslav Homola je nejen zapáleným kustodem své muzejní expozice, ale i jejím zasvěceným průvodcem. O historii českých a československých peněz ví snad všechno a umí to i zajímavě říct.

----------------

Kačka, pětka, kilo, litr, pětikilo…

Součet nominálních hodnot všech českých současně platných mincí a bankovek činí 8888 (1 + 2 + 5 + 10 + 20 + 50 + 100 + 200 + 500 + 1000 + 2000 + 5000). Synonyma pro platidlo: peníze, oběživo, devizy, peníz, jmění, valuty, prachy, prašule, chechtáky, škvára, love, bankocetle, keš, lupení, hotovost, finance, peňauze, kačky, šupy, kokosáky, bakšiš…

KORUNA: vorel, kačka

DVOUKORUNA: dvojka

PĚTIKORUNA: bůra

DESETIKORUNA: pětka, deska, měďák

DVACETIKORUNA: zlaťák

PADESÁTIKORUNA: pade, půlsta

STOKORUNA: kilo, čento

DVOUSETKORUNA: dvoukilo, dvouočko, doubledědek

PĚTISETKORUNA: pětikilo

TISÍCIKORUNA: tác, talíř, litr, hadr, papír, klacek

MILIÓN: meloun, mega