Jiní, zajména chlapi v hospodě, si z ní dělají srandu a skvěle se u pivka baví, při vzpomínkách na školní léta z doby minulé. Přísloví praví, „kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem“.

Není to myšleno tak, že by byl někdo více nebo méně. Podstata je spíš v tom, že se domluví ve více zemích. Ten čas v nich strávený je o poznání příjemnější. Přeci jen, konverzace typu „rukama – nohama“ dlouhé trvání mít nemusí.

Firmy mají na své zaměstance stále větší požadavky v oblasti zdokonalování jejich jazykových znalostí. Ale mít pouze požadavky a nic pro to neudělat zní pokrytecky. Pro zaměstnance se zároveň jedná o dobrou formu motivace a možnost seberealizace.

Dodatečné zdroje z Bruselu tak poskytují možnost dalším firmám, které by si to bez dotací dovolit nemohly. Za pár let tak budou všichni perfektně „šprechtit“ a „spíkovat“.

 

Výuku jazyků zaplatí firmám EU. Čtěte zde