Genetická analýza trusu, kterou provede Česká zemědělská univerzita, by měla určit původ psovité šelmy.

„Poslední vlk byl ve Žďárských vrších, v katastru obce Vojtěchov, zastřelen v roce 1830. Díky místnímu myslivci víme, že se po téměř sto devadesáti letech vlk vrací i do krajiny Žďárských vrchů. Zda tu zůstane, záleží i na toleranci místních lidí. Věřím, že s rozumnými myslivci a chovateli máme společný zájem,“ vyjádřil se Miroslav Kutal, koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí DUHA.

Právě díky rozporuplným reakcím na výskyt vlka se již k události odmítá vyjádřit i její hlavní aktér – myslivec, jemuž se povedlo šelmu zaznamenat pomocí fotopasti umístěné v lese. „Nepřeji si už být v souvislosti s tímto případem jmenován,“ vyslovil se myslivec.

Jeho přístroj pohyb vlka zaznamenal v pátek 1. prosince po setmění. Místo, kde k tomu došlo, ale ochranáři nechtějí raději blíže specifikovat. Že se jedná právě o vlka obecného, je patrné nejenom ze snímku. Vše potvrdilo i následné stopování zvířete, které ukázalo další pobytové znaky, jako je například typická stopní dráha na sněhu, a také čerstvý vlčí trus.

A jak se dívají ochranáři na možnost, že by vlků na Žďársku v budoucnu přibývalo? „Překážkou rychlejšího osidlování naší krajiny velkými šelmami je pytláctví i hustá silniční síť, na Vysočině je to především téměř neprůchodná dálnice D1. Ta se již v minulosti stala osudnou například pro rysa a vlka. Podobné údaje i další pozorování naznačují význam Vysočiny pro dálkové přesuny velkých savců. Tato zvířata tady ale mohou najít vhodná místa i pro trvalý výskyt,“ uvedl Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Správy CHKO Žďárské vrchy.

K tomu, že by vlci našli ve volné přírodě žďárského regionu trvalý domov, je skeptický Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou. „Vlk je plaché zvíře, vyhledává hlavně klid. A tady panuje v lesích poměrně velký ruch, je tu dost turistických tras a v terénu se pohybuje opravdu hodně lidí - nejsou tu větší plochy nerušené přírody. A to nemluvím o dopravě. Pravděpodobně tudy podle mého názoru vlk jenom migroval,“ nechal se slyšet Oldřich Sedlář.

Výskyt vlka na území České republiky není v poslední době zdaleka ojedinělý. Například v březnu letošního roku zahynula tato psovitá šelma na dálnici D1 na Jihlavsku, hlášen byl rovněž pohyb vlků například na Šternbersku nebo na Havlíčkobrodsku. Jaký je původ šelmy, to se zjišťuje pomocí analýzy DNA získané z trusu zvířete. Například právě vlk, sražený letos na dálnici D1 na Jihlavsku, podle výsledků analýzy pocházel ze tři sta kilometrů vzdálených horských masivů Karpat.