„Bohužel vidíme, že i tak se stane, že dovnitř pronikne cizí žena bez povšimnutí kohokoliv ze školy. Chceme prověřit, jak je možné, že se to stalo," řekl ministr školství Marcel Chládek (ČSSD), který na místo vyslal školní inspekci, aby úroveň bezpečnostních opatření prozkoumala.

Cvičení na mimořádné situace

Problém škol je přitom spíš v lidech než v technice, míní bezpečnostní expert a šéf firmy Next Ivan Pavlíček. „Technicky jsou české školy zabezpečené už celkem dobře. Problém je, že nikdo neví, co má dělat, dokud nepřijede pomoc, což vždy minimálně několik minut trvá," řekl Deníku Pavlíček, který má srovnání s USA, kde jeho děti rok studovaly.

„Velký rozdíl je to, že tam jednou za měsíc či za dva probíhají různá cvičení pro tyto mimořádné situace. Všichni to navíc berou velmi vážně," popsal expert s tím, že lidé pak 
v krizové chvíli dokážou jednat automaticky. „Vědí například, že mají při vniknutí útočníka zamknout třídu a reagovat jen na předem smluvená hesla," popsal jednu ze zásad Pavlíček. Další problém je podle něj přílišná benevolentnost.

„Když moje dcera neměla průkaz, tak ji v Americe do školy nepustili. Mohli si ji pamatovat, ale přístup byl nekompromisní. V Česku se tyhle věci často nějak ukecají," dodal Pavlíček s tím, že zvlášť dospělý člověk bez visačky z vrátnice by měl ve škole ihned vzbudit pozornost.

Posílení kamerových systémů

V souvislosti se žďárskou tragédií se začíná mluvit i o posílení kamerového systému. „Nemyslím, že je to narušení soukromí, je potřeba chránit školy," hájí kamery Chládek, který však zároveň odmítl nařizovat opatření plošně. V zemích, kde jsou útoky ve školách častější, zejména v USA, střeží často školy speciální ochranka či policisté. V Česku je však tato varianta zatím jen těžko představitelná.

„U nás není to nebezpečí tak akutní, aby tu mohla vzniknout pracovní místa pro tisíce lidí z bezpečnostních agentur. A když vidím celkovou úroveň různých vrátných a nočních hlídačů, dost možná by takový člověk utekl jako první," míní Pavlíček. Dodává však, že technické zabezpečení škol, a dokonce i školek se v posledních letech velmi zlepšilo.

„Kamery jsou na chodbách, vchod uzamčený, návštěvy pouští služba," popsala typickou ochranu regionálnímu Deníku ředitelka Obchodní akademie a vyšší odborné školy 
v Příbrami Marcela Blažková.

Další školy přecházejí na zmíněný čipový systém. „Od začátku letošního školního roku jsme zavedli nový docházkový systém. Studenti i zaměstnanci školy tedy mají své čipové karty, kterými se do jinak zamčené budovy dostávají. Případné návštěvy musí zvonit na jeden ze tří zvonků 
a ohlásit se," řekl zástupce ředitele českobudějovického Gymnázia J. V. Jirsíka. Zabezpečení budov středních škol je v režii jejich ředitelů.

Zásah do soukromí

Ne všude přijímají studenti bezpečnostní opatření s nadšením. Platí to například pro plán zavést turnikety v pražské budově Hollar, kterou využívá Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity. „K tomuto dlouho diskutovanému kroku nás přivedlo několik událostí. Tou hlavní je loňský výbuch 
v Hollaru, kdy se jako největší problém ukázala být nikoliv blesková evakuace budovy, ale následné zjišťování, zda ještě někdo v budově nezůstal," komentoval to vyučující Filip Láb. Někteří studenti ale mají proti bezpečnostnímu opatření výhrady. Zatímco jedni to vidí jako šikanu a přílišný zásah do soukromí, další poukazují na to, že systém se dá obejít.

Simulovaný přepad střední školy si před rokem vyzkoušeli studenti v Liberci, když policisté nacvičovali zákrok proti aktivnímu střelci. Reagovali tak na vzrůstající počet ozbrojených útoků na středních školách. V kraji došlo podle policejních zdrojů k podobnému incidentu v 90. letech, kdy byli na kolejích vysoké školy drženi rukojmí.

Napadení ve školách.