Lidovci na Vysočině dosáhli druhého nejlepšího výsledku v krajích a se 19,34 procenta hlasů v kraji eurovolby vyhráli.
„Jsem rád, že jsme na Vysočině vyhráli. Je to pro nás velkým povzbuzením. Určitě je to úspěch pro stranu nejen na Vysočině, ale v celorepublikovém měřítku. Uvědomuji si však, že volební účast byla nevalná, až hanebná, a to volební výsledky znevažuje," říká Jaromír Kalina, krajský předseda KDU-ČSL.
I jeho však zklamala nízká volební účast: „Obávám se, že pokud by byla volební účast vyšší, ty tři mandáty bychom asi neměli. Výsledky všeobecně vypovídají o nízké politické úrovni, která je daná dlouhodobým stavem způsobeným politickou reprezentací." Podle Kaliny je úspěchem pro Vysočinu i to, že se do Evropského parlamentu dostal za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, pocházející z Havlíčkobrodska.
Na nízkou volební účast si stěžovala i ČSSD, která stejně jako před pěti lety skončila také letos na Vysočině druhá. „Především je nutné zapracovat na tom, aby se příštích voleb zúčastnilo více lidí. Voličskou základnu se nyní podařilo kvalitně zmobilizovat KDU-ČSL, která dosáhla dobrých výsledků, protože každý hlas má v tomto případě velkou váhu," popisuje situaci předseda sociálních demokratů a krajský radní Petr Krčál.
Spokojeno se svým ziskem je třetí vysočinské ANO. Jeho krajský šéf, poslanec Josef Kott, říká: „Je to dobrý výsledek na to, jak byla nízká volební účast. Na Vysočině, kde většinou vyhrává ČSSD, se nám její náskok podařilo téměř srovnat. Je to pro nás také výzva do podzimních komunálních voleb." ANO volili hlavně lidé ve větších městech a jejich satelitních obcích.
Nespokojená KSČM
Negativně hodnotí pozici své strany krajský předseda KSČM Pavel Kalabus: „Se čtvrtým místem na Vysočině rozhodně spokojeni nejsme, mohlo to být samozřejmě mnohem lepší, mohli jsme určitě dostat více hlasů. Myslím si, že výsledek ovlivnila slabá volební účast a také špatná kampaň médií, kdy je Evropská unie spojovaná s celou řadou negativ. A tím je naprosto devalvován její význam."
Podle Kalabuse je pro tuto stranu důležité, že napříč Vysočinou zvítězila v řadě obcí, kde jsou už dlouhou dobu v čele starostové za KSČM.
Ve volbách se ovšem příliš nevedlo ani pravicovým stranám. „Výsledek TOP09 a Starostů evidentně koresponduje se slabší volební účastí. Z pohledu celorepublikového jsem s dosaženým výsledkem spokojen, na Vysočině již méně," hodnotí jedenáctiprocentní zisk vysočinský předseda TOP09 Martin Sedlák.
V poli poražených naopak skončila v letech 2004 a 2009 vítězná ODS. „S volebním výsledkem ODS spokojen nejsem. Jsem ale realista a takový výsledek jsem v podstatě očekával. Je jasné, že do budoucna budou muset občanští demokraté daleko více a efektivněji politicky pracovat, aby se jejich volební výsledky podstatným způsobem zlepšily," odpověděl Ota Benc z vysočinské ODS.
Slibní nováčci
Převážně pozitivně vnímají evropské volební klání nové neparlamentní strany. I když ani jedna se na Vysočině nedostala přes pět procent, ukázaly značný potenciál pro další volby. „Mám z výsledku, stejně jako ostatní členové Strany svobodných občanů na Vysočině, velice dobrý pocit. Je to známka toho, že svobodní rostou," popisuje situaci krajský předseda této strany Josef Fendrych.
Michaela Vodová, předsedkyně krajského sdružení České pirátské strany, také neskrývá nadšení: „Na Vysočině jsme získali přes tři tisíce hlasů, což je s přihlédnutím na volební účast super výsledek." Věří přitom, že její strana uspěje se stížností proti volebnímu zákonu u Ústavního soudu a dodatečně mandát získá.