Asi nejznámější postiženou institucí je Kraj Vysočina, který měl u Sberbank téměř čtyři miliardy korun. Ale i mnohá města na Vysočině nyní zkoumají, jak se ke svým penězům dostat. Zřejmě nejhorší je situace v Chotěboři. Devítitisícové město má rozpočet zhruba 230 milionů korun, přičemž na spořicí účet si uložilo 105 milionů.

Tak obrovská částka vzbudila ve městě údiv. Jedním z těch, kdo nad tím kroutí hlavou, je i Ladislav Háva. „Jsem opravdu rozzlobený. Vadí mi, že někdo vloží skoro všechny finanční prostředky do jednoho finančního ústavu. Ty peníze je přece potřeba rozstrkat do víc míst, aby v případě nějaké nenadálé události aspoň nějaké zbyly,“ konstatoval obyvatel Chotěboře.

Novoměstští zemědělci vyrazili do polí. Zatím pouze přihnojují ozimou pšenici.
První traktory vyrážejí do polí. Mrazivé počasí zemědělci využívají ke hnojení

Radnice v souvislosti s tím uveřejnila obsáhlou zprávu, ve které mimo jiné uvedla, že úroky jí měsíčně vynášely asi 250 tisíc korun. To je ale podle Hávy chabý argument. „Nelze hrát na to, že na úrocích měsíčně vydělám čtvrt milionu. Město nemá vydělávat na úrocích. Kdybych byl na místě toho člověka, který takto rozhodl, tak bych odstoupil,“ podotkl Háva.

Chotěboři se podařilo zachránit asi 38 milionů ze základního účtu. Více než sto milionů ale bude městu chybět. „V současné době jsme přistoupili k dočasnému omezení některých investičních akcí,“ uvedl vedoucí finančního odboru Pavel Kalina. O jaké konkrétní akce půjde, však nespecifikoval. „Jedná se o soubor investic a oprav,“ prohlásil.

Výběr měst na Vysočině, jimž zůstaly peníze ve Sberbance na spořicích účtech:

Chotěboř – 105,9 milionů korun (38 milionů ze základního účtu se podařilo převést)

Žďár nad Sázavou – 56,6 milionů korun

Havlíčkův Brod – 32,3 milionů korun

Jaroměřice nad Rokytnou – 19,7 milionů korun

Nové Město na Moravě – 6,5 milionů korun (29,6 milionů korun z běžného účtu se podařilo převést)

Dalším postiženým městem je například Žďár nad Sázavou, který měl u Sberbank na pěti spořicích účtech téměř sedmapadesát milionů korun. Také Žďárští nyní musí změnit své plány. „Na nastalou situaci jsme se rozhodli zareagovat upuštěním od úmyslu nakoupit podílové listy v hodnotě deset milionů korun. Neplánujeme ale rušit letošní investice ani nijak zasahovat do výdajové strany rozpočtu. Město má dostatečnou finanční zásobu, aby nadále hospodařilo podle aktuálního rozpočtu na rok 2022,“ sdělil vedoucí finančního odboru žďárské radnice Tomáš Vlček.

Jinak budou postupovat Jaroměřice nad Rokytnou, jimž ve Sberbance zůstalo necelých dvacet milionů korun. Město se rozhodlo změnit systém prodeje parcel pro rodinné domky tak, aby příjem do rozpočtu byl větší. „Proběhne elektronická aukce, a proto lze čekat větší výnos, než byl rozpočtovaný příjem,“ vysvětlil starosta Karel Müller.

Nejen města však mají ze Sberbanky těžkou hlavu. Osm milionů korun do tohoto peněžního ústavu uložil například havlíčkobrodský Domov pro seniory (DPS). „V tuto chvíli to chod organizace nijak neovlivní, protože na spořicí účet jsme ukládali jen finanční prostředky, které jsme v danou dobu aktuálně nepotřebovali k provozu. Do budoucna to ale samozřejmě pocítíme. Výpadek bude asi 4,5 procenta našeho rozpočtu,“ uvedla ředitelka DPS Hana Hlaváčková.

Právě DPS Havlíčkův Brod se k účtu ve Sberbance dostal tak trochu náhodou. Dřív totiž měl své finance uložené v rakouské Volksbance, kterou Sberbanka převzala. Podobné to bylo i se samotným městem Havlíčkův Brod, který předtím také využíval Volksbanku. Ve Sberbance nyní Havlíčkobrodským zůstalo přes třicet milionů korun.