V jiných domovech se bude při rekonstrukcích kapacita snižovat, spíš půjde o zkvalitnění služeb, řekl Vondráček.

V zařízeních by podle něj měli být jen ti, kteří službu nezbytně potřebují. "Někteří se do domova důchodců dostali jen proto, že rodina řešila problém s bydlením. Byli přijati, i když jejich zdravotní handicap tomu neodpovídá," řekl Vondráček. Takových lidí je podle něj v domovech přibližně 20 procent. "Trend se navíc stále více ubírá k domácí péči a co nejdelším setrvání v domácím prostředí," dodal radní.

Některé domovy důchodců by se podle Vondráčka měly specializovat. Například domov v Proseči-Pošné na Pelhřimovsku bude zřejmě vyhrazen pro seniory trpící Alzheimerovou chorobou. Mnohde se zařízení budou typově blížit léčebnám pro dlouhodobě nemocné, jinde spíše domům s pečovatelskou službou.

Na Vysočině je 23 domovů důchodců. Kraj jich zřizuje 12, obce sedm, čtyři jsou církevní. Jeden z nich - charitní domov pro kněze v Moravci na Žďársku - nespadá do krajského systému. Lůžka financuje stát, kraj se podílí na jejich dofinancování. "Loni a letos poskytl kraj Vysočina na provoz ze svých prostředků kolem 40 milionů korun," uvedl Vondráček.

O přijetí do domovů rozhodují podle nového zákona přímo ředitelé zařízení, kteří si sami stanovují kritéria. Klienti dostávají od státu příspěvky na péči odstupňované podle svého zdravotního stavu a stupně bezmocnosti. "To nutí ředitele k tomu, aby zdravotní stav byl jedním z hlavních hledisek," podotkl Vondráček.

Objekty domovů důchodců na Vysočině jsou různého stáří, liší se i svou technickou úrovní. "Kraj dává ročně na rekonstrukce a opravy kolem 35 milionů korun," uvedl Vondráček.

Na spokojenost seniorů v sociálních zařízeních má vliv i nabízený program. Například v Onšově na Pelhřimovsku se senioři věnují dlouhodobě jízdě na rotopedech. Podle ředitele domova Václava Jaroše to pro ně má nesmírně velký zdravotní i psychický význam.

Během symbolické cesty kolem světa, na níž vyrazili začátkem roku 1999, ujeli více než 59.000 kilometrů. Jízd se pravidelně účastní několik desítek seniorů. Nejstaršímu cyklistovi je 93 let, jezdí denně 11 kilometrů.