Města mají tři možnosti, jak se s nepojízdnými auty vypořádat. „Řešíme to podle zákona o pozemních komunikacích, kdy autovrak odstraní speciálizovaná firma. Některé autovraky můžeme řešit podle zákona o odpadech. Teď se navíc změnil zákon a my můžeme odstraňovat autovraky i po propadlé technické prohlídce,“ upřesnila Řezníčková.

Novelu zákona vítají také v Jihlavě. Díky ní by mohlo z ulic města ročně zmizet okolo pěti desítek „odložených“ nepojízdných aut. Technická kontrola ovšem musí být propadlá nejméně půl roku. „Do současnosti to bylo velmi složité určit, co je a co ještě není vrak. Kolem novely je ale i řada nevyjasněných otázek, které jsou teď předmětem intenzivních jednání mezi městskou policií a odborem dopravy jihlavského magistrátu,“ okomentoval situaci mluvčí Jihlavy Radovan Daněk.

„Zmiňovaná novela je určitě přínosná, ale je potřeba dořešit některé věci s tím související,“ doplnil jeho slova radní pro oblast dopravy Jaroslav Vymazal.

Musí najít majitele

Nepojízdná auta musí města nejprve identifikovat a najít jejich majitele. „Ty následně informujeme o tom, že jejich auto je autovrakem. Pokud lze autovrak řešit podle zákona o pozemních komunikacích, pak může město nechat vrak odtáhnout a nechat zlikvidovat jakmile se k němu majitel ani po upozornění nehlásí. Takových případů teď řešíme šest,“ informovala žďárská místostarostka.

Třiadvacet odstavených aut ve Žďáře nad Sázavou má propadlou technickou kontrolu. „Majitele vozidel na tento stav upozorníme, a pokud nezareagují do tří měsíců, necháme vozidlo odtáhnout na zabezpečenou plochu. Pokud se ani pak majitel nepřihlásí, můžeme požádat silniční správní úřad o povolení prodeje ve veřejné dražbě,“ vysvětlila Řezníčková.

Prodat auto ve veřejné dražbě ale není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. „Nejprve musíme zjistit odhadní cenu. Poté cenu uložení. Tu bychom měli účtovat majiteli auta. Máme odpovědnost za případné poškození v průběhu uložení. Musíme zajistit oprávněnou osobu na odemknutí a uzamčení vozidla. Soudní odhadce nám musí stanovit cenu pro dražbu. A další peníze stojí dražba samotná,“ vyjmenovala Řezníčková.

„Pokud kdy dojde k dražbě autovraků, pak se takovéto auto stane sběratelsky velmi cenným vozem. Jeho cena poroste,“ usmál se nad dražebními peripetiemi starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos.

I přes zmiňovaná úskalí hodlá Žďár v případě autovraků přitvrdit. „Blokují nám parkovací místa,“ řekla Řezníčková.

Až čtyřicet vraků v Třebíči

Problémy s autovraky mají také v Třebíči. „Průběžně řešíme nahlášení vraků ze strany občanů i městské policie. Jejich počet je ročně mezi deseti až čtyřiceti vozidly,“ sdělila mluvčí třebíčské radnice Irini Martakidisová.

„V letošním roce kvůli pandemii neproběhlo blokové čistění, takže se vraků aktuálně řeší více,“ dodala.

Naopak v Pelhřimově jsou majitelé vozidel disciplinovanější. V loňském roce město řešilo devatenáct autovraků. Letos jejich počet klesl na pět. „Město Pelhřimov nemá výrazné problémy s autovraky. Všechny vraky se nám dříve či později daří odstranit,“ vyjádřila se mluvčí pelhřimovského úřadu Andrea Unterfrancová.

„Často nám občané hlásí autovrak. Ale jde spíš o to, že někde dlouho parkují auta, třeba na jejich oblíbeném parkovacím místě a oni se tak chtějí jejich majitelům pomstít. Občas také nějaké hlášené auto není v době jeho nahlášení vrakem, ale za nějaký čas se vrakem třeba i stane,“ uzavřela Unterfrancová.