„Je potřeba se starosty dotčených vesnic najít společnou řeč. Tedy domluvit se na tom, za jakých podmínek budeme zajišťovat předškolní výchovu dětí z jejich obcí," vyjádřila se starostka Žďáru nad Sázavou Dagmar Zvěřinová.

Radnice oživila diskusi o finanční spoluúčasti okolních obcí kvůli tomu, že pokud jsou do žďárských školek umísťovány mimoměstské děti, nezůstává volná kapacita pro místní.

„V okamžiku, kdy jsme se zmínili o stop stavu, tedy že se nejdříve dostanou do školky děti ze Žďáru a pak teprve přijde řada na ty z jiných obcí, dostali jsme se pod tlak rodičů a starostů. Někteří nám říkali, my jsme školku nikdy neměli, vždycky jsme chodili do Žďáru a teď byste nás najednou vyhodili? Takže jsme nakonec uspokojili všechny," připomněla Zvěřinová.

Kapacita mateřských škol ve Žďáře je celkem 716 míst. Dvě místa jsou ještě volná ve třídě s výchovou s prvky Waldorfské pedagogiky.

V tomto školním roce dochází do některé ze sedmi mateřinek v okresním městě celkem 77 dětí z okolních obcí. Výdaj na jedno dítě po započítání provozních nákladů činí podle slov druhého místostarosty Ladislava Bárty 9 800 korun. „Jedná se o náklady, které nemáme hrazeny z jiných zdrojů," poznamenal Bárta s tím, že město Žďár pak musí v rámci systému na tyto děti doplácet, protože podle nového rozpočtového určení daní jde výtěžnost za ně nikoliv Žďáru, ale do obcí, kde děti bydlí.

„Jsme si vědomi toho, že historicky byly tyto obce vždycky pod Žďárem, ale nyní jsou samostatné a je jejich výsostnou povinností takovéto služby pro své občany zajistit," míní druhý místostarosta Bárta.

Dle informací z radnice dávají své potomky do žďárských mateřinek obyvatelé ze Lhotky, Sázavy, z Budče nebo Hamrů nad Sázavou.

Co říkají na možnost příspěvků starostové malých obcí? „Místostarosta Bárta se o tom zmiňoval, ale dosud jsme neobdrželi žádný oficiální dopis. Pokud by ta požadovaná částka byla adekvátní, tak bychom ji byli asi ochotni platit. Něco takového ale musí nejprve schválit naše zastupitelstvo," připustila včera starostka Lhotky Jaroslava Kabelková.

Ovšem téměř desetitisícový obnos se zdá lhotecké starostce nepřiměřený, vzhledem k rozpočtu obce. V úvahu by podle ní připadala polovina. „Základní škola tu byla zrušena v sedmdesátých letech, chybí i mateřská škola. Dříve dojížděly děti do Počítek, ale tam už také školka dávno nefunguje. Stále abychom na něco dopláceli, ovšem co zbude na rozvoj obce samotné?" ptá se Jaroslava Kabelková.

„Z města nás v této záležitosti nikdo nekontaktoval. Z tohoto důvodu jsem tedy prozatím ani neměl proč se nad tím zamýšlet," konstatoval zase Martin Kadlec, který dělá starostu ve Vysokém.

Zcela opačně nazírá na celou problematiku starosta Hamrů nad Sázavou Hubert Křesťan, podle kterého v žádném případě jako obec nepřistoupí na případné návrhy ze strany žďárské radnice. „V Hamrech máme vlastní školku, která nás stojí nemalé peníze. Pokud se rodiče od nás rozhodli dopravovat své děti do školky ve Žďáře, je to jejich věc. Ať se město obrátí o příspěvky přímo na ně," zaujal nekompromisní stanovisko k otázce finanční podpory Hubert Křesťan.

Naopak plně soběstačná je podle starostky Dagmar Zvěřinové z pohledu poskytování předškolní a školní docházky svým obyvatelům Polnička, byť se nachází v blízkosti okresního města.