Kolik tady na transfúzní stanici teď na přelomu zimy a jara máte práce? Promítá se do života stanice nějaký sezonní vliv?
Sezonní vliv se nikterak neprojevuje. Důležitější než roční období je skutečnost, kolik pacientů v nemocnici právě potřebuje krev od dárců.


Pracujete převážně s dárci, ti musí být zdraví. Jak vnímáte tuto výsadu v kontextu nemocniční práce s nemocnými?
Je to takové určité zpestření života nemocnice. Není ale úplně pravda, že pracujeme pouze se zdravými lidmi. Já osobně se v hematologické ambulanci setkávám i s pacienty, kteří potřebují pomoc nás lékařů. A zde na transfúzním oddělení se s klasickými pacienty setkávám při provádění speciálních procedur.


Zůstaňme u těch vašich „zdravých pacientů“, tedy dárců. Přicházejí na transfúzní stanici vždy opravdu zdraví lidé? Nesetkáváte se tady s problémy, že někdy zcela zdraví nejsou?
I takové případy se stávají. Pro dárcovství jsou jasně daná kritéria. V evidenci dárců krve a nově také krevní plazmy mohou být i lidé, kteří například užívají nějaké léky. Nejčastěji je to při léčbě vysokého krevního tlaku.

Kaple Panny Marie Bolestné v obci Kámen.
V Kámeně přestěhují rorýse z kaple na mateřskou školku

Přichází k vám na druhé straně lidé, kteří by se chtěli stát dárci a na jejich zdravotní problém se přijde až vy tady na transfúzní stanici?
Ano, i s těmito případy se setkáváme. Z hlediska dárcovství krve se občas setkáme s případem, že zájemce o dárcovství krve trpí chudokrevností, o níž sám třeba vůbec nevěděl. Důkladné vyšetření prostřednictvím krevního obrazu nám pak řekne, zda takový člověk může být dárcem, nebo se naopak sám musí začít léčit.


Jak poznamenávala chod transfúzní stanice chřipková epidemie, která byla letos delší i hlubší než v jiných letech?
Dárci krve vědí, že mohou přicházet pouze tehdy, když jsou zdraví. Ani jim se chřipka vždy nevyhnula, takže epidemie plánovaný provoz stanice určitě poznamenala. V době chřipkové epidemie jsme měli víc omluv z plánovaných odběrů, takže jsme museli zvát dárce, kteří nebyli v původním plánu odběrů. Pro účely dárcovství ovšem nestačí, aby byl dárce zdravý v okamžiku, kdy k nám přichází, ale aby ten odstup od ukončení předcházející léčby v případě chřipky byl alespoň čtrnáct dní.


Pelhřimovská transfúzní stanice prošla před několika lety významnou modernizací. Projevilo se to nějak na škále odběrů, které tady zajišťujete?
Ano, po rekonstrukci pavilonu jsme začali za pomoci speciálních přístrojů odebírat kromě krve zcela nově krevní plazmu. Tu tady na oddělení odebíráme od listopadu roku 2016.


Zrekapitulujte prosím, co všechno dárcům na pelhřimovské transfúzní stanici v současnosti odebíráte?
Jednou týdně, vždy ve středu, odebíráme plnou krev. Z ní poté vyrábíme červené krvinky a plazmu. Třikrát týdně odebíráme krevní plazmu pomocí přístroje, jak jsme se bavili před chvílí. A podle aktuální potřeby nemocnice provádíme i odběry samotných krevních destiček. V takových případech máme dárce na telefonu. A pak ještě nabíráme autotransfúze. To se zpravidla týká pacientů, kteří se připravují na plánovanou ortopedickou operaci, konkrétně na náhradu kyčelního nebo kolenního kloubu. Takový pacient si může sám sobě darovat před operací krev, která se pak využije při vlastní operaci.


Kolik dárců stanice v současnosti eviduje?
V evidenci máme asi 1400 dárců, a to pro nejrůznější typy dárcovství. Ročně se u nás uskuteční přibližně 2500 odběrů plné krve a loni jsme uskutečnili téměř 1000 odběrů plazmy.

Sochař Karel Gabriel z Chýnova tesající reliéf jednoho z největších českých myslitelů Jana Amose Komenského, který vzniká v průčelí školy. Plastika sedícího Učitele národa tady na žáky dohlíží dodnes.
OBRAZEM: Jak jsme žili - Základní škola Černovice

Kdy k vám dárce přijít může a kdy jeho návštěva na místě není?
O omezení v souvislosti s chřipkou nebo jiným akutním respiračním onemocněním jsme se bavili, tam je opravdu dobré nechat si po ukončení léčby těch čtrnáct dní. Musíme ale dbát i na další omezení. Pokud je například dárce po operačním zákroku v celkové anestezii, nemůže přijít šest měsíců. Pokud má náš dárce přisáté klíště, nesmí darovat krev jeden měsíc. Kromě toho nesmí mít boreliózu, ten měsíc se vztahuje na přisáté neinfikované klíště. Pokud má dárce ošetřenou ránu nebo vyříznuté znaménko, musí být ranka zhojená. Pokud jsou tam stehy, tak ty musí být alespoň týden venku. Pokud byl dárci vytržen zub, nesmí darovat krev rovněž jeden týden. Těch limitů je víc.


Jak nejčastěji k vám naopak může dárce docházet?
To je závislé hlavně na druhu odběru. Pokud se jedná o odběr plné krve, tak muži mohou přijít čtyřikrát do roka, ženy třikrát do roka. Plazmu může dárce chodit darovat každý měsíc. Dárce, kteří jsou schopni tyto termíny v maximální míře absolvovat, v naší evidenci opravdu máme.


Má díky častému dárcovství takový dárce benefit v podobě, že je stále pod lékařskou kontrolou?
Není to úplně absolutní. Dárci vždy kontrolujeme pouze krevní obraz a povinné testy na některé infekční nemoci. Dále je dárce při každé návštěvě vyšetřen lékařem, který vyšetří dutinu ústní a poslechne si srdce a plíce. Na druhé straně se ne všechna onemocnění do krve dárce promítnou.


Řekněme si něco víc o vztahu dárcovství krve a tetování, které je určitým fenoménem dneška. Jak to s tím je?
Tetování je jedním ze zásahů, které limituje dárcovství. Pokud dárce podstoupí tetování, nemůže darovat krev šest měsíců. Pokud je tetování starší šesti měsíců, může takový člověk krev darovat.


Z jakého důvodu je ta lhůta takto dlouhá?
Je to z důvodu možného přenosu infekcí, které se přenášejí právě krví. Nejčastěji se jedná o žloutenky.


Přináší vám současný boom tetování nějaké komplikace?
Občas na něco přijdeme. Je to většinou z toho důvodu, že si dárce neuvědomí, že byl na tetování. Otázku na tetování máme v dotazníku, když na tuto otázku narazíme, tak si to vysvětlíme. Někdy se tak stane, že právě kvůli tetování dárce odchází, aniž by k odběru došlo. Na druhé straně se setkáváme i s tím, že dárci, kteří o tomto omezení dobře vědí, směřují odběr tak, aby k němu došlo před zamýšlenou cestou do tetovacího salonu.


Nepřipravuje vás právě tetování o dárce?
V minimálním množství. Je to tak maximálně do deseti dárců za rok. Ani těchto případů nepřibývá. Nevšimla jsem si, že by úbytek dárců krve kvůli tetování za posledních deset let nějak výrazně vzrostl.

Sexuolog Petr Weiss u odvolacího soudu v Táboře 21. března 2018.
Trest pro Weisse za tragickou nehodu neplatí, případ se vrací na začátek

Může nastat situace, že je někdo tak rozsáhle potetovaný, že mu to znemožňuje zůstat mezi dárci krve?
Ne, rozsah tetování není překážkou v dárcovství. Důležitým faktorem je pouze už zmíněný šestiměsíční odstup od posledního tetování. Dárce může být klidně potetovaný od hlavy k patě a může zůstat respektovaným dárcem krve, jehož si vážíme stejně jako druhých.


Setkáváte se s tím, že by kvůli tetování lidé sami vystupovali z řad dárců krve? Třeba proto, že to pro ně s ohledem na zmíněné lhůty přestává být úplně komfortní?
O takovém případu nevím. Naopak mám jeden případ, kdy pán s tetováním přišel jako úplně nový zájemce o dárcovství krve. Když jsem ho tehdy, je to asi dva tři roky, upozorňovala na ten šestiměsíční limit, tak mi tento nový dárce krve řekl, že už s tetováním skončil a že se chce dárcovství věnovat bez omezení. Dnes už u nás daruje krev, daruje plazmu a zapsal se i do registru dárců kostní dřeně.


Ke komu se krev tady z pelhřimovské transfúzní stanice dostane a jak ta cesta vypadá?
Téměř výhradně putuje krev od našich dárců k pacientům pelhřimovské nemocnice. Ve výjimečných případech poskytujeme krev jiným nemocnicím. Krev tady ve stanici odbíráme do speciálních sáčků. Poté se tato celková krev u nás zpracuje, takže se u nás rozdělí na červené krvinky a plazmu. Když pak pacient potřebuje červené krvinky, tak tady v naší laboratoři vyšetříme jeho krev. Když zkouška slučitelnosti dopadne dobře, tak krev na příslušné oddělení dodáme.


Za jak dlouho se k pacientovi od vás z transfúzní stanice krev dostane?
Samotný odběr krve od dárce trvá pět až deset minut. Výroba, zpracování, příprava finálního produktu, který pacientovi dodáváme, trvá zhruba čtyři hodiny. Poté putuje zpracovaná krev do našeho skladu. A pak už záleží na časové naléhavosti potřeby ze strany pacienta. Na druhé straně můžeme krev skladovat maximálně 42 dní po odběru. Pokud se krev v této lhůtě nepoužije přímo pro pacienta, což se někdy stát může, využijeme ji pro naše laboratorní účely.


Jakou má podle vás dárcovství krve budoucnost? Pomáhá mu medializace, reklama?
Dobrá medializace určitě dárcovství krve pomáhá. Díky ní přicházejí do řad dárců krve noví zájemci, a to nejen mladí, které potřebujeme a velice vítáme. Dárcovská populace stárne, generační obměna je pro budoucnost dárcovství nezbytná. Dokud se nevynalezne nějaká umělá krev, tak se bez dárcovství neobejdeme.

MUDr. Michaela Harudová
Vystudovala lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni, promovala v roce 1999.
Od roku 1999 pracuje v Nemocnici Pelhřimov, začínala na interním oddělení.
Po návratu z mateřské dovolené v roce 2006 přešla na oddělení hematologie a transfuziologie, jehož součástí je transfúzní stanice.