„Je výborná. Lidé jezdí pálit zejména jablka a hrušky, těch byla letos velká nadúroda. Švestky ještě zrají ve škopcích a lidé je teprve začínají vozit," uvedl Vratislav Novotný, majitel Pálenice Znětínek. „Máme co dělat, abychom stihli vše vypálit," dodal.

Podobně jsou na tom také v Kozlově na Křižanovsku. „Zatím je to dobré, vlastně až moc dobré. Lidé dělají hrušky, jablka a mirabelky, ale myslím si, že bude méně švestek," řekl Karel Eliáš z Pálenice Kozlov.

Naopak v Bystřici nad Pernštejnem už letošní sezonu tak růžově nevidí. Spíš naopak. „Je to velice podprůměrný rok. Tady v regionu jsou jablka ještě nedozrálá a švestky skoro žádné nejsou. A navíc lidé raději vozí jablka do výkupu, kde je zpeněží, než aby z nich dělali kořalku a dávali do toho svoje peníze," posteskl si vedoucí bystřické pálenice Sagras Vlastimil Malíček.

Obliba alkoholických nápojů z vlastní domácí produkce je stále poměrně velká. Pálenice dokážou přeměnit na „ohnivou vodu" kde co. Kromě klasiky, jako jsou hrušky, jablka, švestky nebo třešně, přivážejí lidé i kvasy z jiných druhů. „Pálí se černé jeřabiny, rybíz, mirabelky, ryngle, jahody nebo také dýně," potvrdil Karel Eliáš. „Už jsem se setkal i s kvasem z plodů bezu," doplnil kolegu Vratislav Novotný.

Ne vždy ale přijdou do pálenice zákazníci s dokonalým kvasem. „Občas se stane, že má někdo kvas v takovém stavu, že se nedá pálit. Sem tam zákazníka i odmítneme. Taky se nám stalo, že pán do kvasu omylem nasypal sůl. Takové kvasy nepálíme, ale s omluvou vrátíme," sdělil Vratislav Novotný. „Dříve lidé narvali do kvasu doslova všechno, co dům dal, třeba i slupky od melounu, což pak bylo na úkor kvality. V poslední době k nám ale jezdí s mnohem kvalitnějším kvasem. Když už do toho dávají vlastní peníze, tak chtějí kvalitu," dodal Malíček.

Kvalitu kvasu, která je pro následné zpracování a výslednou chuť pálenky velmi důležitá, zjišťují provozovatelé pálenic ochutnávkou. „Každý kvas, který zákazník doveze, ochutnáme, případně změříme cukernatost. Kvalitu zjistíme pouze chutí. Každý páleničář už podle chuti kvasu dokáže odhadnout konečný výsledek," řekl Vratislav Novotný.

Základem dobrého kvasu je důkladně vyzrálé ovoce. Důležité je to zejména u jablek. „Kalvádosy lidé u nás moc dělat neumí. Jablka by měla být dokonale zralá. Jablko, které my jíme, má konzumní zralost, ale není dost zralé pro pálení. U švestek každý ví, že jsou zralé ve chvíli, kdy se jim takzvaně „zcvrkává prdelka", tedy když se začínají krabatit. Proto mají také lidé více v oblibě kořalky z peckovin, protože ví, kdy je sbírat. U jablek je to ale velice podobné. Na pálení by jablka měla být už moučnatá a měla by se začít krabatět, což značí pokles kyselin v plodu," objasnil Vlastimil Malíček.

Na chuťově dokonalý kalvádos by se podle odborníků měla jablka drtit a moštovat třeba až v jarních nebo dokonce letních měsících. „Hodně druhů jablek by mělo do ledna ležet někde uskladněno a dozrávat. Až po Vánocích, kdy začnou moučnatět, by je měli lidé zpracovat a nechat vykvasit. Zimní druhy moučnatí až třeba následující rok po sklizni v květnu nebo v červnu," podotkl Vlastimil Malíček. „Lidé se občas hádají, jestli je lepší dělat kvas z moštu nebo z drti. Otázkou ale není, jestli použít mošt nebo drť, nejdůležitější je zralost. Nejlepší kalvádos je, když se jablka sklidí v září, dozrají následující rok v květnu, pak se udělá kvas, který se v září vypálí. To ale nedělá skoro nikdo," dodal.

A na čem si nejvíce pochutnají majitelé palíren? „Nejraději mám třešňovici. Každý, kdo si zkusil na ni třešně nasbírat, tak ví, že musí tyto malé plody sbírat poctivě jeden po druhém, což dá velkou práci. Pak si jí o to více váží a kvas nenechá přejít. Třešňovice jsou výborné. A pak mám rád i slivovici. A ani hruškovice není špatná, když se podaří," pousmál se Vratislav Novotný.