„Ti světlo odnesou do kostela svatého Prokopa a baziliky Nanebevzetí Panny Marie," uvedl za žďárské skauty kapitán přístavu Racek Petr Bednář. „Letos je termín rozvážení těsně před Vánoci, takže už nebude žádná větší akce, kde by lidé mohli připálit svíčku. Světlo tak poneseme jenom do kostelů," pokračoval Bednář.

Lidé na nástupišti

Na nádraží na příjezd vlaku však obvykle nečekají jenom žďárští skauti. „Tradičně si pro světlo chodí i skauti z Nového Města, někdy ze Svratky a také někteří lidé z okolních vsí, kde ho umístí do kostela, kaple, anebo si jej předávají sami mezi sebou. Někdy na nádraží bývá kolem dvou desítek lidí. Záleží to ale i na počasí," dodal kapitán skautů.

Poté, co se světlo dostane do kostelů, zájemci si odtud plamínek budou moci donést domů. V zámecké bazilice si mohou lidé připálit svíčku u vchodu do kostela od paškálů velkých svící svěcených o velikonoční vigilii. „Uchováváme k tomu paškály z předchozích let," sdělil duchovní tamní farnosti Vladimír Vojtěch Záleský.

Betlémské světlo, které si každým rokem předají desítky rukou, je plamínek připálený od věčného světla v betlémské kapli. Tradice jeho rozvážení vznikla v roce 1986 v Rakousku. S myšlenkou tehdy přišli zaměstnanci rozhlasu v Linci.

V Česku se novodobý vánoční zvyk začal šířit v roce 1989, první betlémské světlo přivezli do tehdejšího Československa čeští exiloví skauti z Rakouska. Plamen zažehnutý v místě narození Ježíše Krista, se nejdříve letecky přepravuje do Vídně, poté je rakouskými skauty předáno na něj čekajícím skautským delegacím z celé Evropy. Po Česku je rozváženo vlaky.