„Na základě rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu uzavřela Správa úložišť radioaktivních odpadů se státním podnikem Diamo mandátní smlouvu k zajištění všech náležitostí souvisejících s podáním žádosti o stanovení průzkumného území v lokalitě Kraví hora," potvrdila mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů Tereza Bečvaříková.

Jistota souhlasu?

Kraví hora leží na území obcí Střítež, Moravecké Pavlovice, Bukov, Věžná a Sejřek na Žďársku a zasahuje i do katastru dvou obcí na Tišnovsku – Drahonína a Olší.

V těchto sedmi dotčených obcích, kde dostali od SÚRAO připravený návrh smlouvy o vzájemné spolupráci a v této souvislosti se v nich konaly či jsou připraveny diskuse, ankety či referenda o povolení průzkumu, tyto smlouvy zřejmě „padají", protože dál si přípravy bude řídit Diamo, které má na Bystřicku odštěpný závod Geam Dolní Rožínka s uranovým dolem Rožná 1.

Od zapojení firmy Diamo do procesu si ministerstvo slibuje jeho urychlení, protože uran se na Bystřicku těží pětapadesát let, a podnik, který je jedním z hlavních zaměstnavatelů v bystřickém regionu, tamní lidé dobře znají.

„Státní podnik Diamo disponuje detailní znalostí místního prostředí i specifik soužití obyvatel s provozem operujícím s radioaktivním materiálem. Ministr je přesvědčen, že tento krok přispěje k významnému zrychlení pro- cesu hledání lokality vhodné k vybudování trvalého úložiště," dodala mluvčí Bečvaříková.

Lokalita Kraví hora patří mezi nynějších sedm vytipovaných lokalit pro úložiště v rámci republiky, na seznam byla přidána jako poslední, protože se dalo očekávat, že tam, kde se uran těží půl století, bude odporu ze stran obyvatel nejméně. Poté, co se loni ve věci začalo angažovat občanské sdružení Nechceme úložiště Kraví hora, se mínění veřejnosti změnilo. „Chceme především to, aby lidé měli dostatek informací z obou stran, než se k něčemu rozhodnou," připomíná mluv- čí občanského sdružení Martin Schenk.

Některé obce, jež se již dohodu o spolupráci se SÚRAO, nezřídka i s vidinou slíbeného finančního příspěvku od státu za umožnění průzkumu, rozhodly podepsat, své rozhodnutí koncem uplynulého roku revokovaly. Následně byly vyhlášeny další ankety mezi obyvateli obcí a veřejná referenda, pořádaly se další diskuse všech zainteresovaných stran.

I přes změnu vyjednávatele se tak například bude tento víkend společně s prezidentskými volbami konat referendum v Bukově, kde budou tamní obyvatelé vyjadřovat souhlas, či nesouhlas se spoluprací obce v procesu výběru lokality pro umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.

Někteří starostové změnu partnera přivítali, jiní jsou k ní poněkud skeptičtí, protože se obávají, aby se v případě povolení průzkumu podařilo prosadit všechny požadavky obcí, které již byly se SÚRAO projednány.

„Nemyslím si, že by se vyjednávací pozice obce posílila," myslí si například starosta Stříteže Radek Štourač.

Celkem na území lokality Kraví hora žije asi jedenáct stovek obyvatel. Po dobu průzkumu by si vesnice jen za jeho povolení mohly ročně dělit 8,7 milionu korun, přičemž částka by se odvíjela od rozlohy katastrálního území, ve kterém by geologické práce probíhaly. Největší finanční částku by měla dostávat Střítež, obec se stovkou trvalých obyvatel, a to 2,3 milionu korun za rok.

SÚRAO má pro trvalé úložiště radioaktivního odpadu do konce roku 2018 v České republice vybrat dvě lokality, jednu hlavní, druhou záložní.

V současné době jich je vytipovaných sedm, s průzkumem nesouhlasí obyvatelé žádné z nich, a to ani přes nezanedbatelné finanční příspěvky, které by obce díky novele atomového zákona za povolení průzkumu dostávaly.