„V době, kdy na polích byla ještě vzrostlá řepka, skrývala se prasata tam. Ta je teď už ale sklizená, takže zvěř hledá útočiště jinde,“ podotkl Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou.

Počty „divočáků“ jsou podle něj na Žďársku sice poměrně vysoké, ale ne nijak extrémní.

„Prasata jsou spíše víc vidět, protože teď bylo přesně to období, kdy musela opouštět sklizená řepková pole,“ vysvětlil myslivec. Jelikož již ale v tuto dobu dosahuje dostatečné výšky kukuřičný porost, přemisťují se „divočáci“ tam. Lesy, které černá zvěř běžně obývá, jsou od jara do podzimu totiž plné houbařů, turistů a také sběračů lesních plodů.

Zvířata tam nemají klid a dávají proto přednost zemědělské půdě. Ta jim se svými plochami hojně osetými kukuřicí a řepkou dávají možnost nejen úkrytu, ale i potravy.

Zatímco na dospělé bachyně a kňoury se vztahuje doba hájení, mladá selata a takzvané „lončáky“, tedy černou zvěř ve věku zhruba od jednoho do dvou let, mohou myslivci lovit celoročně a regulovat tak jejich počet v přírodě.