Starostové podali námitky proti tomu, aby ministerstvo životního prostředí vyhovělo žádosti státního podniku Diamo o stanovení průzkumného území v této lokalitě. Podle starosty Brzkova Aleše Bořila by rozšíření tohoto území omezilo rozvoj obce. Podle podniku Diamo jde naopak o ochranu cenného ložiska. Stát chce stávající chráněné ložiskové území až šestkrát zvětšit.

Obce v okolí Brzkova se možné těžbě uranu v této lokalitě brání už léta obrazně řečeno zuby nehty. "Jde o to, aby ministerstvo nepřipustilo ani stanovení průzkumného území," shrnul situaci starosta Přibyslavi Martin Kamarád (ODS).

Schůzka na téma uran se uskutečnila v Brzkově před vánočními svátky. Podle Kamaráda zde byli i zástupci ministerstva životního prostředí i podniku Diamo a rovněž právní zástupce dotčených obcí, kterým je od začátku celé kauzy Luboš Kliment. Těžařská firma Diamo chce ložiska uranu u Brzkova zkoumat už více než tři roky a žádost o stanovení průzkumného území souvisí s jeho již dříve podaným návrhem na rozšíření chráněného ložiskového území Brzkov. Spočítat zásoby uranu v této lokalitě chtělo Diamo už v roce 2016.

Jak o tom napsal Havlíčkobrodský deník, Diamo na svých webových stránkách krok odůvodnilo a vysvětlilo. Nechce žádný detailní geologický průzkum, ten byl už realizován v letech 1972 až 1990. V rámci geologicko-průmyslových prací by ale byl proveden přepočet zásob. „Z toho vyplývá, že podáním žádosti o průzkumné území nebudou dotčena ani nějak ovlivňována práva a povinnosti zákonem stanovených účastníků řízení o povolení stanovení průzkumného území, ani soukromý majetek občanů. Nebudou realizovány žádné technické práce na pozemcích," uvedla ve vyjádření těžařská společnost Diamo.

Aktuálně je podle Diama potřeba vypočítat zásoby uranové rudy v oblasti, která zatím není tímto chráněným ložiskovým územím pokrytá. Tento výpočet je však ze zákona možný pouze v platném průzkumném území.

Podle Diama je žádost podaná na ministerstvo v souladu s platnou surovinovou politikou, stát má podle podniku aktivně dbát o ochranu ložisek nerostných surovin. O případné těžbě tohoto ložiska nelze ve střednědobém časovém horizontu ani spekulovat, nicméně ji nelze ve vzdálené budoucnosti vyloučit.

Sdružení pro záchranu prostředí Calla ve své tiskové zprávě uvedlo, že žádost Diama je v rozporu s vládní surovinovou politikou a že ji Calla jako účastník řízení navrhuje zamítnout, neboť je to jen zástěrka vedoucí k přípravě otevření ložiska. Ministerstvo průmyslu tím podle sdružení porušilo slib daný starostům, že nebude těžbu v lokalitě Brzkov - Horní Věžnice navrhovat.

Stát sice argumentuje tím, že jde jen o ochranu ložiska, obcím ale už samotná čára na mapě je podle starostů reálnou hrozbou. Státní podnik Diamo letos požádal opět ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumného území. „Rozšíření nebylo povoleno, protože není průzkum. To má nahradit přepočet,“ shrnul podstatu aktuálních rozhovorů starosta Přibyslavi Martin Kamarád.

Stát chce chráněné ložiskové území až šestkrát zvětšit. Podle starosty Aleše Bořila bylo stávající chráněné ložiskové území schváleno v lese kolem důlní jámy na základě dat z 90. let. Teď ale s použitím stejných dat, a to pouze na základě matematického přepočtu, má být to území šestkrát větší. Podle vyjádření bývalého ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka jde o pouhou čáru na mapě, ta ale zasahuje do zastavěné části obce, kde chystá Brzkov výstavbu rodinných domků. Proti uranu není jen Brzkov a Přibyslav, ale také Věžnice a Polná.

Podle Sdružení pro záchranu životního prostředí Calla je žádost Diama v rozporu s platnou vládní surovinovou politikou a de facto jde o přípravu otevření ložiska.

„Těžba uranu v České republice skončila v roce 2017 vytěžením posledních tun v Rožné. Vzhledem k mnohamiliardovým škodám na životním prostředí, které po sobě uranový průmysl zanechal, mělo jít o konec definitivní,“ uvedl energetický konzultant Cally Eduard Sequens.

Studie proveditelnosti z roku 2014 mluví o čtyřech tisících tun uranu na katastru obcí, což by bylo palivo na pouhých sedm let pro Temelín a Dukovany. Jde přitom o uran, který neumíme obohatit, takže bychom ho stejně museli někomu prodat a pak nakoupit a dovézt zpět.