Dětem svědčí výuka venku

Konference měla dvě části. V pátek se přednášky v podkrovním sále střídaly s praktickými ukázkami v přírodní zahradě ekocentra, v sobotu účastníci vyrazili na exkurzi po přírodních zahradách regionu.

Úderem deváté hodiny zahájil inferenci ředitel Chaloupek Jozef Zetěk s Janou Audy. Hned po zahájení nastoupili s objasňujícím referátem nazvaným Co je zahradní pedagogika Dana Křivánková z Lipky a Jana Audy s Martinem Křížem z Chaloupek.

Po nich předstoupil před více než stovku účastníků konference Miroslav Novák z Ministerstva životního prostředí, kde vysvětlil, jak ministerstvo školní zahrady podporuje. Sympatické bylo, že přiznal, kde udělali chyby, a vysvětlil, jak se z nich poučili a jak bude další podpora vypadat.

Právě probíhající projekt Měsíc školních zahrad představila Kateřina Hemerková z Nadace Proměny Karla komárka. Nadace Proměny se dlouhodobě zabývá tvorbou školních zahrad a veřejných prostranství. A stojí i za výzkumem s názvem České děti venku. I tento výzkum potvrdil, že děti jsou málo venku, daleko více času tráví na sociálních sítích. Přitom dotazované děti prohlašovaly, že by venku být více chtěly!

Kolik lidí prošlo Žďárskými vrchy? Ochranáři už mají první statistiky

Časopisu Školní zaHRAda jsou již dva roky. Vychází čtyřikrát ročně elektronicky a v tištěné podobě jako příloha časopisu Bedrník. Přesto, že má dohromady asi 2000 odběratelů, našli se v sále tací, kteří dosud odběrateli nebyli. Protože v elektronické podobě je časopis zdarma, je nasnadě, že po konferenci se počet jeho odběratelů opět zvýší. Kde se nápad vzal, jak je časopis koncipovaný, kdo všechno do tohoto netradičního vzdělávacího počinu může přispívat, prozradil Martin Kříž.

Vrcholem dopoledního bloku byl Petr Daniš, který se na problematiku učení dětí venku dívá opravdu kompletně a k dispozici má výzkumy z celého světa. Jeho příspěvek Tajemství školy za školou: proč a jak učit venku, nepřinášel jen důkazy o prospěšnosti této metody, ale zabýval se i úskalími a motivací, která tato metoda skýtá nejen žákům, ale ji jejich učitelům.

Po obědě, na kterém si pochutnali i vegetariáni, ukázala Školní zahradu jako edukační prostředí z pohledu výzkumníků Alena Thorovská z Karlovy univerzity. Školní zahrady si stále nesou punc zařízení pro pracovní vyučování. Jak tento pohled u veřejnosti změnit? Toť úkol nás všech!

Jak vypadá zahradní pedagogika doopravdy, se po obědě mohli všichni přesvědčit na stanovištích: Půda a semínkové koule, Voda – zahrada v lahvi a žíznivá zelenina, Jídlo – výsadba dýní a užitečných plevelů. Z výuky jednotlivých předmětů v zahradě si vyzkoušeli matematiku, resp. prostorovou geometrii, češtinu a botanické názvosloví a přírodopis zaměřený na hydrobiologii. Zahradu je však možno vnímat různými smysly, co ž si vyzkoušeli na stanovištích Chuť a jedlé plevele, Vůně a čichové pexeso, Zvuk a náš libozvučný relaxační altán.

O zahradní pedagogice v Rakousku přednášela Roswitha Wolf z Hochschule für Agrar- und Umweltpädagogik Wien, s tabulkami a přehledy, kde bylo vše stručně a jasně doloženo vystoupil Zbyněk Vácha z Jihočeské univerzity a jak pro školní a přírodní zahrady sehnat peníze prozradila Iveta Machátová z Chaloupek.

Páteční odpoledne zakončil Miroslav Kabelka, ředitel ZŠ a MŠ Domamil, který s humorem a lehkostí ukázal, že kde je nadšení, jde vše, a když žáci vidí upřímnost, rádi se přidají.

V sobotu vyrazily na exkurze po přírodních zahradách dvě výpravy. Jedna do zmíněné ZŠ Domamil, ZŠ Myslibořice a MŠ Myslibořice, druhá do ZŠ Nové Veselí, MŠ Nové Veselí a ZŠ Přibyslav.

Zahradní pedagogika a přírodní zahrady získaly po konferenci další nadšence a propagátory. Věřme, že i odvážné učitele, kteří s dětmi do zahrad nebo jen prostě ven ze školních škamen budou vyrážet co nejčastěji.

Jan Uher